Kategorie: Anime

Black Rock Shooter

Black Rock ShooterV tomto hodnocení bych se chtěl podívat na krátkou TV sérii tohoto jinak velice známého titulu. Hlavní hrdinka, Mato, po nástupu na vyšší střední poznává Yomi, se kterou chce být kamarádkou. Nicméně je tu Kagari, která na Yomi svaluje vinu za incident, co se jí stal už kdysi dávno a chce ji tudíž mít jen pro sebe a psychicky ji vydírá.

Kratičký popis v perexu se nedá brát tak, že by to jediné mělo být téma celé série, což rozhodně není. Nicméně první nastínění děje je takovéto nepříliš příjemné a už od začátku je cítit poněkud ponurejší a napjatější atmosféra. Objevuje se zde samozřejmě i koncept bizarního světa, ve kterém bojuje proslavená postava Black Rock Shooter a celé to v konceptu původního námětu jakoby reprezentuje vnitřní pocity, co postavy během svých těžkostí prožívají. Nicméně to není taky úplně pravdou, protože se ukáže, že to prolínané dění v bizarním světě plném bojů je reálnější, než by se mohlo zdát.

    

Abych řekl pravdu, ze začátku mě hlavně drželo to až těžce psychologické téma, které se ubíralo cestou žárlivosti, závisti a zlomů v lidské psychice - opravdu výborně a napínavě zpracované. Nějaké boje na pozadí s postavami reprezentujícími ty z reálného světa byly v první chvíli jen zajímavým doplňkem ozvláštňujícím jinak ničím jiným nerušící hlavní žánr. Nicméně pak se zde začalo dít víc a víc divných věcí, které mají tendenci i přestávat dávat smysl, ačkoliv je naštěstí vše vysvětleno a člověk je jakž takž udržován v obraze. Ten druhý, nereálný svět, tu není jen pro nic za nic a za jeho existencí existuje zajímavý fakt. Po většinu doby převládá těžce depresivní, až občas hrozivá atmosféra. Připomínalo mi to svým způsobem Madoku, hlavně tedy stylem vývoje děje a některými postavami. Z těch jen těžko lze nějakou zmínit a popsat ji, když se u většiny z nich během děje rapidně měnilo smýšlení a vůbec, i celý charakter, což tvořilo děj poněkud nepředvídatelným s častými zvraty.

Na zpracování mi vadil nadbytek CGI, který byl užíván v částech bojů. Sic dobře provedený, ale stejně bych dal přednost klasické kresbě. Co zde ovšem vyčnívá je samozřejmě hudba. Když se dostanu hned k výborné dvojici - openingu a endingu - musím bohužel zrovna u openingu vytknout využití Vocaloidů, respektive hlasu Hatsune Miku, protože k tomuto celému chovám jistou averzi (není to pro mě kvalitní zpěv, ale spíš porouchaný auto-tune), ale i tak musím říct, že po této stránce výborný výběr. Samozřejmě u obou opět zazářili Supercell, kteří jsou u titulů noitaminA bloku dost častí.

Nevím, co bych měl víc dodávat. 8 epizod, která tato tudíž docela dost krátká série měla, pro vývoj a vyvrbení děje stačily. Celkově to má dobrý námět, vyvážené skoky mezi oběma světy, kdy rozhodně nejde o tunu nudných a nezajímavých soubojů a hlavně tedy chválím tu atmosféru, která fungovala výborně. Vytkl bych trochu toho zmatku a občas dost nerealistické chování a vývoj psychologie postav.

Série si proto zaslouží slušné nadprůměrné hodnocení 8/10.

Pokud máte chuť na něco zajímavého, časově nenáročného a nebojíte se trochu té nepřímé deprese, rozhodně doporučuji zhlédnout.

    

Komentáře

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde