Gantz - manga a všechno kolem | Ryuu.blog
Kategorie: Anime

Gantz - manga a všechno kolem

Gantz - manga a všechno kolemKonečně se mi dneska povedlo něco, s čím jsem v tak krátké době od započatí čtení nepočítal - dočetl jsem mangu Gantz. A to znamená, že se můžu vrhnout do dojmů a zhodnocení i ostatních věcí, protože od tohoto titulu mám téměř vše, co spatřilo světlo světa. Co se tedy vyšlých tvoreb týče. To znamená tedy mangu, anime i dorama.

Nejprve bych tedy začal krátkým shrnutím anime, jelikož to jsem jel jako úplně první a do Gantz fandomu mě naplno přivedlo. Již jsem na tomto blogu na Gantz anime psal recenzi, nicméně jsem se posléze rozhodl navázat mangou, kterou tedy nemám přečtenou do nějakého 90. chapteru, ale rozhodl jsem se pro kupování si přeložené verze od Crew, takže Crewáci, těšte se! Jeden z mnoha fanoušků velmi oceňuje a ocení vaši práci.

 

Anime

Celé dějství začíná tak trochu podivně. Kei je spolu se svým kamarádem z dětství, Masarem, při snaze pomoct bezdomovci z kolejí metra sražen a ještě spolu s dalšími lidmi se ocitá v místnosti, ze které není úniku a uprostřed níž je velká černá koule. A tato koule, jménem Gantz jim sdělí, že jsou mrtví a že jejich osud je jen v jejích rukou. A následně začíná souboj na život a na smrt, ve kterém inscenují vetřelci, jenž musí být exterminováni právě za pomoci lidí, kteří zemřeli, ale byli obnoveni pro to, aby bojovali.

Mě se námět líbil už od začátku. Člověk nikdy neví, co se stane, či co má očekávat. Navíc, hlavní hrdina, Kei, byl podle mě tou nejlepší postavou, kterou jsem kdy v anime viděl. Ale to hlavně proto, že jsem mu rozuměl. Prostě postava se stejným myšlením, jako mám já, která si vnitřně nehraje na hrdinu a ke všemu přistupuje realisticky. Prostě - "je tvoje vina, že jsi způsobil naši smrt, tak si to vyžer". Zbytek zde tvoří postavy, jenž jsem nesnášel. Od Masara, který nechtěl za žádnou cenu zabíjet, až po tentokráte tu Kei (Kishimoto Kei), jenž mi lezla na nervy od samotného začátku. Celkově anime kulhá na pomalosti a že většinu dílů je kecání a nebo přemlouvání se k tomu, že konečně postava vystřelí, kdy mezitím pochcípá půlka osazenstva a zbydou tradičně jen ti hlavní. Na druhou stranu, ocenil jsem, že se zde zabíjí ve velkém a kdo umře, ten prostě umře (i když, později se to samo tak trochu vyvracelo). K samotnému systému, prostě každý dostane vždycky speciální výstroj, zbraň a je poslán do boje s tím, že když má pak štěstí a je rozpůlen u konce boje, je šance, že se vrátí zpět do místnosti s Gantzem neporušený. Je to krvavé, explicitní a prostě drsné, jak se sluší a patří. Anime má alternativní zakončení, které ovšem připomínalo jeden arc mangy, což jsem si vlastně uvědomil až při psaní tohoto článku.

Údajně je to jedna z nejpovedenějších adaptací mangy vůbec a že to jede dost věrně. Čemuž se už ani nedivím. I když je anime plné 3DCG, nakonec se ukázalo, že manga na tom není o nic lépe.

    

 

Live-action

Pak jsem se konečně po nějaké době dostal k doramám, tedy live-action filmům. Na ten padly dva filmy. První pokrývá dějství, jenž jsem už mohl vidět v anime a tak mě to moc ze začátku nebralo, i když jsem docela ocenil zpracování, které jde poměrně dobře dle předlohy, hlavně ze začátku. Druhý film, s názvem Perfect answer, už ale naráží na události po anime sérii (bez alternativního konce) a v té době pro mě ještě neznámé události, nicméně po přečtení mangy jsem musel uznat, hodně si to z toho vzalo, i když tady si to už přizpůsobilo děj víceméně tak, aby to dle toho i skončilo. Konec je pěkný, ale zase, domyšlená alternativa. Ale hlavně, hraje zde Kenichi Matsuyama! Toho jsem zatím v žádném špatném filmu hrát neviděl. Takže to ve výsledku za zhlédnutí stojí.

    

 

Manga

Ale teď už jdu k tomu hlavnímu a to k manze. Prostě jsem měl jeden den špatnou náladu a potřeboval se něčím rozptýlit a náhodou jsem zkusil číst mangu a začetl se natolik, že jsem se v tom rozhodl poračovat. No, navázal jsem tedy 90. chapterem s tím, že začátek jsem přece jen už viděl a tady jsem se rozhodl i pro kupování té Crewácké verze.

Manga se mi teda ze začátku hodně líbila. Staré postavy byly fuč a objevily se nové a s nimi i nové mise a noví protivníci, kteří začali být čím dál víc drsnější a těžší k poražení. A dokonce se zde vše přesouvá i do reality, čili místo bojů úplně mimo, kdy nejsou ohroženy životy civilistů, se to přesouvá tedy do toho reálu, vzniká i nový nápad o přemisťování se na různé úrovně kanálů a tak dále. Tady mi to tak nějak prvně zaskřípalo, ale na druhou stranu, proč ne, bylo to něco nového. Tady se taky objevuje nová hlavní postava, Tae a celé dějství okolo Keie jde do háje. Prostě mi přišlo, že se z něj stal až moc velký dobrák a to se mi zdál v anime spíše jako badass, za což jsem ho také uznával. Ale tady rázem konec, nicka Tae se objevila, Kei s ní překvapivě skončil ve dvojici a už v mých očích začal rapidně klesat. Naštěstí, s návalem nových postav přichází i nové naděje. Třeba Hiroto, který se naučí v boji používat sílu psychiky. A nebo Daizaemon, jenž spolu s malým Takeshim vytvoří nerozlučitelnou dvojici, jejíž pozorování vzbouzelo často u mě úsměv. A nesmím zapomenout na Reiku, která byla podle mě jednoznačně tou nejlepší ženskou postavou, ale autor ji nechal trpět po všech směrech, za což ho proklínám. Jo a málem bych zapomněl na Nishiho, což byl největší badass a z části tak nahradil Keie. Což jsem ovšem prozradil mnohé. Kresba je jinak úžasná, zvláště pozdější vydání a co jsem se dozvěděl, autor si nechal nejprve vytvořit 3D modely podle skečů a pak následně dokreslil postavy a co bylo třeba. Nicméně i tak, nádherná práce.

Co se týče samotného děje, ten v dalších částech přitvrzuje a začíná jít až do přílišného extrému. Ne, že by do té doby nebylo dějství extrémní dost, ale tady už je to vážně hodně šílené, až si člověk řekne, kde to ten autor bere v té hlavě? Tady se mi taky zdálo, že to hodně pokleslo, samotného mě pak už ty nekonečné souboje, které se táhly klidně i na několik chapterů, nebavily a byl jsem rád, že se to občas soustředilo i na samotné postavy a na to, jak se různě párují a snaží se v těchto drsných situacích přežít. Co se týče posledních dějství, ono se zašlo dále, než je extrém, ale zároveň se to tu trochu zklinilo a vzhledem k tomu, že invaze mimozemšťanů se rozrostla do gigantické formy, to začalo být v jistých ohledech i zajímavé (třeba život té jisté civilizace a jejich nakládání s lidmi).

K ukončení... nepřekvapilo a ani nenadchlo. Sice ano, konečné vysvětlení všeho bylo parádní a logické, líbil se mi i ten pohled na lidstvo jako takové, který je vlastně reálný (ano, všichni jsme jenom nepotřebné existence). Ale mohlo to být lepší. Dle mě až moc takové mainstreamové zakončení.

    

 

Verdikt

Abych to zhodnotil. Anime mě nadchlo, doramy byly zajímavé a manga nakonec docela slušná, i když, čekal jsem od ní trochu víc a v mnoha částech mě už později spíš nudila, než bavila. I tak, hodnocení nechávám na čtyřech hvězdách. Bohužel, víc to dostat nemůže vzhledem k již vypsaným faktům. Ale počtení to bylo každopádně zajímavé a můžu si tak říct, že jsem četl něco, co je aspoň tedy v japonsku takzvaně in. Nepochybil jsem a zabil jsem mnoho nudných chvil, které by bez mangy, anime i doram padly vniveč.

Komentáře

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.