Kategorie: Anime

Watashi ga Motenai no wa Dou Kangaetemo Omaera ga Warui!

Watashi ga Motenai no wa Dou Kangaetemo Omaera ga Warui!Tomoko není normální středoškolačkou, má totiž vážný problém - neumí komunikovat a vůbec vycházet s lidmi. Je uzavřená sama do sebe, ale přitom má malou vůli s tím něco dělat. A tak se počínaje nástupem do nového ročníku rozhodne na sobě zapracovat a požádat o pomoc i svého bratra. Nicméně ne vše se chystá být takové, jak si vysní.

Hlavní hrdinkou je Tomoko, která je v dosti bídném stavu. Nejen, že s lidmi neumí mluvit, ani vycházet, ale prostě se bojí jakéhokoliv sociálního kontaktu. Její každodenní rutina je tedy, mimo případné volno, jít do školy, tam to nějak přežít a pak trávit svůj volný čas u videoher, anime a surfování na internetu. Čili, což jsem již naznačil, je to prostě velká otaku, nicméně pro své problémy se od ostatních velice liší. Ale rozhodne se, že s tím něco udělá. Že prostě zabojuje. Požádá svého bratra, aby s ní každý večer komunikoval a aby si tím tak zlepšila schopnost komunikace a dá si za cíl, že v novém ročníku to pořádně rozjede a začne nanovo.

    

Prostě jsem měl za to, že i pro velice zajímavý začátek půjde pouze o další z řady anime, ve kterých má jedna postava nějaký problém, tak se prostě ze dne na den rozhodne vše změnit, případně se objeví někdo, kdo ji začne měnit a případný úžasný charakter té hlavní postavy se tak začne bořit již od prvních epizod. Tady to ale bylo nakonec úplně jinak. Žádná náhlá záchrana, hrdinka v tom byla prostě sama a pomalu zjišťovala, že ta změna vlastně nebude žádný med a že, pokud se chce opravdu změnit v to, čímž vlastně i ona sama opovrhuje, bude se muset i snažit. Ovšem, jak se může najednou začít snažit člověk, který se prostě okolního světa bojí, nemá rád celkově lidi a žije si po celou dobu jen ve svých představách o tom, jak by co mohlo a nemohlo být? No, asi těžko. A toto anime, které se tedy zkráceně jmenuje WataMote, ukazuje právě tuto stránku a nehraje si na něco, co by bylo ve výsledku jen všední a navíc trapné.

    

Absolutně mě nadchla ta realističnost. Ať už jakákoliv situace, do které se Tomoko dostala, ze začátku vypadala nějak nadějně, nakonec se ukázal pravý krutý opak, jenž ve mě osobně vzbuzoval mírná pousmání se. Je tu mnoho referencí, od anime, po dokonce americké organizace a tak podobně. Je to od základu komedie, čili nic není bráno úplně vážně. Tady se to dělí i na dva typy publika - to, které se směje souhlasně, protože tomu rozumí, a na druhé straně to, které se směje nad hrdinčiným zoufalým stavem a prostě baví se těmi situacemi. Já se tedy řadil k tomu prvnímu publiku, protože většinu problémů, která měla Tomoko, mám taky, jen já s tím rozdílem, že ten veškerý strach dokážu nějak přemoct a překrýt. A co se týče jejího stylu života, to je přesně i můj styl. Čili pro mě naprostá pecka anime, ve kterém jsem se tedy našel a zároveň i na jednu stranu doufal, že Tomoko udělá nějaký pokrok, což jsem byl sice nakonec dosti naivní. Ale aspoň to zase moc nezklamalo a ona tak zůstala po celou dobu sama sebou.

    

Zpracování je stejně šílené, jako celý děj, čili takové jdoucí si spíše vlastním stylem, nicméně se sem naprosto hodícím. Hudba parádní, hlavně tedy opening, který má jak úžasnou hudbu, tak i text. Co se týče hudby, jako OST, nemůžu si jej vynachválit, protože sem zasadili úplně něco jiného, než na co jsme z typických anime zvyklí. Takže opět, jelo si to po svém a bylo to velice účinné.

Abych to už konečně nějak uzavřel. Nemám si na co moc stěžovat, byla to super podívaná, která překvapivě nakonec vůbec nezklamala a přinesla nám tak jedno z mála anime, které je sice komedií, nicméně ne pitomou, ale takovou, ve které se někteří i najdou. Aneb, jak anime říká v jistém subtextu - pokud na něco nemáte, kašlete na to. Bohužel, nemělo to nějak extra silný děj, což z toho nedělá úplný masterpiece, ale z mého pohledu k tomu rozhodně daleko nemá. 4,5/5*

Komentáře

Přidat komentář >

, - odpovědět
Já jsem si celo dobu přála, ať Tomoko udělá pokrok, protože jsem v ní naprosto viděla své já z minulosti a chtěla jsem, ať přijde aspoň nějaký náznak lepších zítřků TT_TT Ale pořád lepší, než kdyby dali nějaký nechutně přeslazený konec pravda pravda...

„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich