Sexy Beach Premium Resort | Ryuu.blog
Kategorie: Erotika

Sexy Beach Premium Resort

Sexy Beach Premium ResortOtevřený svět, vlastní úprava ženských i mužských postav a mnoho dalších možností. To je nová hentai hra od Illusion, která tentokrát ukázala, že vracet se ke starým konceptům je na jednu stranu sázka na jistotu, ale taktéž velké riziko, že ne vše bude ruku v ruce fungovat úplně nejideálněji.

Upozorňuji, že obsah článku je nevhodný pro osoby mladší 18 let. Pokud vám ještě 18 nebylo, zvažte přečtení nějakého jiného článku nespadajícího do této kategorie.

Když jsem se v recenzi minulé hentai hry od studia Illusion zmiňoval o možné další hře, která je již na cestě, ani jsem netušil, že má předzvěst bude velice blízká svému výsledku. Už od prvních obrázků z prototypu bylo jasné, že se bude jednat o další hru s otevřeným světem a tím pádem i slibnou volností ohledně všeho, co zde bude možné. Hra s názvem Sexy Beach Premium Resort po dlouhém a úmorném čekání vyšla paradoxně 11. září, které je slavné hlavně díky jisté neveselé události na západě, ale hra s tím nemá samozřejmě nic společného, ani se nejedná o nějaký nejapný žert, ale čistou nezávislost Japonska. A protože se mi samozřejmě, jako dobrovolnému testerovi her od Illusion dostala do ruky, opět přináším podrobné rozebrání jejích aspektů.


Editor postav

Pokud jsem chválil editor postav ve hře Play Club a vynášel ho jako téměř dokonalý a nepřekonatelný, bylo to pouze z důvodu, že jsem neznal editor u SBPR. Ten vyšel jakožto trial verze pár měsíců před vydáním hry a to nejen pro ženské postavy, ale později dokonce i pro ty mužské, což je tentokrát úplná novinka, která by mohla potěšit případné hráčky. Co se týče samotného editoru, Illusion se doslova překonal. A to teď bez jakéhokoliv přehánění. Začneme editorem ženských postav.

Vše je rozděleno do jednotlivých katerogií zahrnujících úpravu těla, obličeje, vlasů, oblečení a k němu se vázajících doplňků a nakonec samozřejmě i charakteru jako takového. Úprava těla podstoupila výrazné rozšíření možností, kdy tou první a hodně důležitou je konečně implementované nastavení výšky postavy. Mnoho sliderů má nyní dvě varianty, kdy třeba u stavby těla se jedná jak o šířku, tak i dodatečnou tloušťku, takže každý prvek se nastavuje individuálně a nezávisí jeden na druhém. Samozřejmě i klasika týkající se hrudní části podstoupila pár lehkých úprav, ale byla i o některé, které jsou třeba možné ve starším Artificial Academy 2, ochuzena. Obličej je tentokrát nastavitelný tak, že zde vytvoříte nepočitatelné množství variací – od samotného tvaru obličeje, přes oči, uši (kde byla přidána možnost i volného prodloužení na elfí), nos (je až šílené, co všechno se dá u něj nastavit) a vlastně každou maličkost. Vlasy jsou tu rozděleny na tři části – přední, zadní a různá prodloužení po stranách. Účesů tu jako takových moc není a snadno se okoukají, či se začnou opakovat, ale tím, že se dají kombinovat, se tento malý problém lehce eliminuje. Bohužel, nastavení délky jednotlivých částí vlasů opět nepřítomno, ale to není zase takovým kazem.

Nakonec přichází široká možnost líčení, která dle toho, co si zde zvolíte, může velice výrazně změnit vzhled postavy. Samozřejmě, lze si u většiny prvků nastavit i barvu, která tentokrát přichází s možností využít jak klasické barevné palety, tak sliderů známých z předešlých titulů, což znamená konec pouze vyblitým a nevýrazným barvám, které mělo třeba Harem Mate. Lze si tak zvolit barvu kůže, očí, vlasů, nehtů a samozřejmě i make-upu. Meze se zde opravdu nekladou. Tentokrát si vytvoříte vše a jak chcete, protože díky množství nastavení nejste odkázáni jen na pouhé malé úpravy jinak neměnného základu. Pokud se vám tedy nelíbí východní akcent, vytvoříte si pomocí sliderů téměř dokonalý západní. Nebo chcete loli? Vytvoříte si dokonalou loli. Nebo naopak radši něco zralejšího? Elfku? Mimozemštanku? Na’vi? Není vůbec problém.

Postavě můžete jako jednu z posledních věcí dát i specifickou povahu, kdy bohužel, zde je to velký krok zpět, protože je na výběr z pouhých pěti a snadno se stane, že ani jedna z povah a k nim se vázajících hlasů k vaší postavě prostě nesedne. Ještě je možné nastavit míru stydlivosti, která patřičnou povahu hodně ovlivní, ale ve výsledku se nic moc nezmění. Je to škoda, protože do tohoto prvku se mohlo dát víc.

Dostanu se pomalu k závěru editace, kterou tvoří volba oblečení. Zde se vám zobrazí jen to, co jste postupně nakoupili či jinak získali ve hře, o čemž budu mluvit později. Aspoň tu to jde ruku v ruce s ostatními pozitivními věcmi, tudíž tu není oblečení na sety, ale vybírá se horní a spodní část zvlášť. Hra je letního charakteru, takže z horních částí je tu na výběr hlavně hromada triček, tílek, či šatů a ze spodních zase nějaké ty kraťasy, sukně, případně i něco delšího. I přes letní naladění tu ale nechybí třeba školní uniforma a to rovnou dva druhy, kdy ta druhá už ale spadá do fetišistické kategorie a hrdinka na to poté bude reagovat dle míry její stydlivosti. Samozřejmě nechybí ani výběr ponožek, punčoch, či bot a vše pěkně zvlášť. Editace oblečení se rozděluje na dva druhy, kdy jeden se vyhrazuje pro normální chození a druhý třeba v případě návštěvy aquaparku, kde jsou logicky na výběr čistě plavky, ovšem je jich hromada druhů. Vše lze ozvláštnit i různými doplňky, jako jsou všemožné kloboučky, přívěsky, prstýnky, či i tašky s překvapivě reálnou fyzikou, se kterými individuálně lze ještě manipulovat, např. je přesouvat z jedné ruky na druhou, či zcela měnit jejich pozici. Bohužel, valná většina druhů oblečení a doplňků má fixovánu jednu barevnou variantu a tudíž ji nelze volně měnit, což je nemalý krok zpět. Sice si můžete v obchodech zakoupit více variant (většinou tři), ale těch, které by umožňovaly zvolení vlastní barvy, je sakra málo.

Tím jsem rozebral editor ženských postav. Co se týká mužských postav, tam jde samozřejmě o nastavení čistě protagonisty. I přesto se tento editor liší od toho ženského jen v několika věcech. Opět je možné velice podrobně upravit tělo (tedy, až na jednu věc, se kterou manipulovat nelze a která se týká pozdějších H-interakcí) a obličej. Postava může být jak tlustá, tak hubená, svalnatá, atd., nicméně z důvodu absence nastavení výšky, která je pro postavu fixována, zde nelze vytvořit třeba shotu. Zjednodušení přišlo hlavně co se týče vlasů, které jsou dělané jako sety bez úpravy přední a zadní strany a samozřejmě oblečení, na které platí to, co i u ženského, že záleží na tom, co jste si ve hře stihli nakoupit. Nicméně jde zase o sety, takže o podrobné nastavení, jako tomu je u ženského editoru, můžete hned zapomenout. Jediné, co se nastavuje individuálně, jsou boty. Jinak horní i spodní část, obojí platí pro určitý set oblečení bez možného zásahu. Stále je ale tato možnost vůbec podrobněji editovat mužskou postavu velice pozitivní.

Editor postav je tedy i na tu jednu věc ohledně povahy, která nadšení nevzbudila, nadstandardní a umožňuje bez většího omezení tvorbu dle vlastní fantazie.



Otevřený svět a pohyb po něm

Nyní se ale už vrhneme do hry. Jejím hlavním aspektem je otevřený svět, který se už objevil třeba ve starém titulu Artificial Girl 3, nicméně zde se mu rozsahem nemůže ani rovnat. Tady taky přichází hlavní problém s optimalizací hry jako takové. Mnoho vlastníků i výkonných strojů, vč. mě, se totiž setkalo s poměrně špatnou hratelností pojící se se sekáním hry, které je naprosto příšerné a hra tak může běžet i sotva na 15 FPS. Celou věc trochu ospravedlňuje fakt, že se jedná o hru s otevřeným světem, ve kterém se následně generuje hned několik postav o vysoké kvalitě detailů naráz a holt Unity, na kterém hra běží, pro to není úplně nejideálnější. Přes to všechno to zůstává obrovským kazem, který mnohým znemožňuje hru vůbec hrát.

Když tedy dáme to nejhorší stranou a budeme se dále soustředit na samotný aspekt hry. Jak jsem již uvedl, herní svět je velký, až příliš velký na můj vkus. Jsou tu jak dvě pláže, tak i město, nějaká ta příroda, hory, skály, obrovský hrad na kopci, či třeba komplex jeskyní. Vše působí opravdu ohromným dojmem, kdy nemůžu nezmínit, že měřítko Illusion je pokaždé trochu přehnané i co se týče normálních interiérů. Ale nic, co by nějak moc vadilo, jen dodatek, jehož si nešlo nevšimnout. S hrdinou se samozřejmě lze po tomto světě volně pohybovat a to buď pěšky, či se dá využít speciální autobusové linky, která má stanice ve všech možných koutech. Jen tedy tato doprava není úplně zadarmo, o čemž se ovšem ještě zmíním později. Cestování po světě, respektive tedy části ostrova, je občas zdlouhavou záležitostí a popravdě, vzhledem k tomu, co má hra za možnosti, i docela zbytečnou.

Musím přesto uznat, že díky implementované denní době a tedy cyklu den-noc, ohledně vizuálů okolí, které opravdu nejsou zase tak špatné, jak někteří tvrdí, vypadá třeba západ či východ slunce úchvatně. Vše je doprovázeno hudbou, jejíž melodie se mění v závislosti na denní době. Samozřejmě, není to velkolepá poslyšená, ale o chtlavosti by se mluvit dalo, zvlášť poté, co to slyšíte vlastně stále dokola. Ovšem samotné prozkoumávání ostrova jako takové po čase zevšední a ani parkourování po střechách města, které mi úsměvně evokovalo Assassin’s Creed a které je možné hlavně díky nerealisticky vysokému skákání, taky není zábavou na celé věky. Prostě tento koncept je poměrně dost zbytečný. Lehčí by bylo to nechat už jen kvůli špatné optimalizaci na určitých menších lokalitách a pohybu čistě po mapce, jako tomu bylo v předešlých Sexy Beach titulech. Ale dobrá, musím hlavně uznat, že když už, tak vylézt, vyskákat, či vyběhnout se dá téměř cokoliv, ačkoliv to někdy skončí v děravé textuře mezi baráky. Jinak vás v pohybu nelimituje žádná obstrukce a nestane se, že byste se zarazili o neviditelnou zeď, pokud se tedy nevydáte do místa, kde končí mapa.

Pohyb hrdiny, kromě tedy toho, že skáče nepřirozeně vysoko, je konečně dobře vypadající, kdy neběhá strnule jako robot (až tedy na divně natažené ruce), ale dokonce dochází občas i k reálné fyzice, hlavně když se třeba zabije a válí se po zemi jakožto hadrový panák. Díky jevu této fyziky se dá někdy i lehce běžet po zdi, což zase evokuje Prince z Persie a máme tu tak o další úsměvný prvek navíc. Samozřejmě, čas od času se objeví trochu bizarní skupinka maskotů, kteří nemají nic lepšího na práci, než jít po hlavním hrdinovi a chtít jej zmlátit, což stejné platí i pro skupinky delikventů, kterým se dá ale lehce utéct, či zkusit bojovat, kdy boje zde jsou jen o bránění a kopání, ale dokud nedojde k dobrému načasování, je to akorát ztráta času a životů. Interakce s vodou je naopak prakticky neexistující, což je trochu škoda. Jinak, většinu obličejových emocí si hrdina nechává na pouhé H-interakce, což je ale stále lepší, než neměnné obličeje mužských postav z většiny starších titulů od Illusion.



Nic není zadarmo

Hra vám samozřejmě nic nenabídne jen tak, vše si musíte zasloužit. Protože se od začátku stáváte manažerem hotelu (ačkoliv jste přijeli na ostrov jako cizinec, ale dejme tomu), jediným vaším zdrojem příjmů je právě tento hotel. Zde musíte zajistit jak přísun zákazníků, kteří samozřejmě platí, tak nejrůznější vylepšení, či úklid, bez kterého by šlo vše rychle do kopru a tím i peníze dolů. Proto je důležitá interakce s obyvateli ostrova, kterým návštěvu hotelu doporučíte a oni se vám pak následně permanentně nastěhují do pokojů a tím se zvýší provize. Aby vše ale nebylo až překvapivě normální, postupem času lze odemknout možnosti, které z normálního hotelu udělají bar a bordelhouse v jednom, takže celý milý koncept se promění v těžký černý byznys.

Za utržené peníze si ovšem lze pak nakoupit oblečení jak pro ženské, tak i pro mužské postavy, případně léky, jídlo, i všemožné prášky a přípravky, které vám občas pomůžou dosáhnout toho, čeho hlavně u hrdinek chcete (jinak řečeno, takové trochu drogy). Kromě normálních peněz je tu i možnost získání speciálních bodů, za které jsou taktéž speciální předměty. Ty lze získat na dvou místech – buď v závodu na pláži, kdy je potřeba rychle mačkat mezerník, aby postava doběhla do cíle dřív než protivnice, či ve střílení oficiálního maskota v aquaparku. Raději pominu stupiditu jednoho či druhého, hlavně to střílení z vodní pistole je docela utrpením, protože ať člověk míří sebelíp, stejně se většinu času netrefí. Ale odměnou vám pak bude výměna bodů za již zmíněné speciální předměty, mezi které patří třeba i jinak nezískatelné oblečení.

Aktualizace: Nyní je možné odemknout veškeré oblečení bez nutnosti nakupování, což byl od tvůrců poněkud hodně podivný krok a celé hraní hry za účelem získání všech předmětů a vymožeností se tak opět stává ještě více nesmyslným.

Aby vám to hru ještě víc ztížilo, ani již zmíněné cestování není zadarmo, pokud si nezakoupíte nákladný tiket, díky kterému se vám cena za dopravu buď sníží, či úplně eliminuje. Proto hlavně v začátcích bude už jen cestování občasným nemalým zásahem do rozpočtu. Zapomněl bych i zmínit, že je hra z části i simulací, takže postava, za kterou hrajete, má určitý život, který se snižuje buď při potyčce se zápornými postavami, tak vůbec pohybem a stráveným časem a lze jej dohnat buď zakoupením jídla u stánku, či spánkem.



Hrdinky a randění

Nic ve hře není úplně zadarmo a tak i srdce vaší vyvolené, či vyvolených herních hrdinek, si musíte zasloužit. A to jak těch daných hrou, tak i vašich, které si vytvoříte. U příběhových hrdinek je ale získání byť dvou z celkem tří srdíček, které následně značí neomezenost na další akce, občas dost krkolomné a pokud neumíte japonsky, tak i bez překladu či odposlechu klíčového slova těžko dosažitelné. Některé chtějí někam odvést, jiné zase chtějí určitý počet předmětů, upgradů, či je tu dokonce až paradoxní nutnost celkem 9x umřít. Ale jakmile se s každou hrdinkou dostanete na 3 srdíčka, máte další libovolné akce s ní v kapse. U vlastních hrdinek to bývá ještě horší, protože třeba v případě yandere charakteru je třeba u druhého srdíčka buď způsobit úplný úbytek jejího „života“, či ji podvést s jinou hrdinkou, což by bez nápovědy málokomu došlo. Nicméně opět, po tomto úmorném získávání přízně vám už nic nebrání s hrdinkami něco podniknout.

Zde ale přichází nemalé zklamání. Ano, hrdinku poté můžete sice pozvat na schůzku, ale ta probíhá tak, že za vámi neustále běhá, když chcete zajít na jídlo, tak neexistuje, že byste si mohli sednout, můžete akorát klasicky u stánku koupit jídlo, které doplní životy oběma naráz. Či tedy zajít do aquaparku, kde ji jako na jediném místě můžete vidět v plavkách (nepočítaje editor) a jinak kromě H-interakce, o které se zmíním už za malou chvíli, je celé toto randění takové vágní. Tedy to, co dělalo třeba Artificial Girl 3 hodně romantickým, že tam bylo možné hrdinku obejmout, políbit, sednout si s ní na lavičku, či s ní jen tak jít ruku v ruce, zde není ani zdaleka. Ani chůze po jejím boku není ideální, protože nedokáže jít stejnou rychlostí i přes pomalou chůzi hrdiny a neustále dobíhá. Velké zklamání po této stránce, které dělá hru takovou spíše tělesnou záležitostí i navzdory opravdu krásnému prostředí říkajícímu si třeba o sezení na lavičce a pozorování západu slunce.

Navíc, žádná s hrdinek nemá pořádné rutiny. Ano, některé z nich lze v určitou denní dobu nalézt třeba spící, ale jinak, dokud nedojde k vyzvání, budou jen stát na místě a s další fází dne se jen přemístí jinam a čekají na váš signál. Opět, oproti AG3, kde hrdinky pobíhaly normálně po světě, chodily na záchod, či se i koupaly a nakonec spaly (někdy klidně i vedle hrdiny), je to velký úkrok mimo. To samé, co se týče interakcí, občas sice naskočí nějaký ten dialog ve VN stylu a to zrovna týkající se jak herních hrdinek, tak vytvořených, ale žádný zásah na hru jako takovou to mít nebude.



H-interakce

Mnoho čtenářů již určitě zajímá klíčový aspekt hry a taky důvod, proč se jedná o hentai hru – tedy H-interakce. Na tu klade Illusion důraz vždy a pokaždé se snaží přinést něco nového, i třeba navzdory menšímu počtu možností. Samozřejmě, v SBPR můžete kromě vágního randění s hrdinkami vstoupit i do těchto interakcí, kdy je ovšem důležité si najít správné místo. Protože je svět velký a putování s hrdinkami trochu krkolomné, se cesta za tímto účelem mnohdy zvrhne spíš v dobrodružnou výpravu, než penetraci, která tím pádem přijde později. Každé speciální místo pro H-interakce má totiž i svůj vlastní typ poloh. Jiné to bude na lavičce, jiné u zdi, na posteli, či někde v jeskyni, což je samozřejmě logické. Najdou se tu i některé speciální režimy, jako je třeba BDSM. I přesto ale vše jde ruku v ruce s vanilla podstatou a tak i v případě některých příběhových částí se nejedná o nic temného, co by se hrdinkám doslova nelíbilo, i když je tu opět fenomén „nech toho“, nebo „nesahej“, což ale v hentai žánru znamená pravý opak.

Aktualizace: S novým oficiálním updatem přišla také možnost rovnou vstoupit do H-interakce bez nutnosti otravného cestování po herním světě s hrdinkou na krku, což tuto nepříjemnost permanentně řeší. Vyberete si jak postavy, tak i místo pojící se s určitými polohami a hra vás následně ihned přesměruje „do akce“.

Interakce poté, ať je to kdekoliv, zahrnuje tři možné fáze, mezi kterými lze libovolně přepínat. V první je vše doslova v rukou hráče a má možnost pomocí virtuální ruky hrdince sáhnout kamkoliv, kde se mu zamane. Tato část se velice podobá klasickým masážím, o kterých si povíme až za chvíli. V druhé zase vezme příležitost do ruky, či úst hrdinka. Tam je to rozděleno hned do několika nabídek, takže se polohami nepřepíná jen pomocí šipek, ale přímo je na výběr, i co se týče zakončení aktu. (Tekutinami se tentokrát nešetří a také to konečně nepůsobí, jako když pustíte naplno proud vody z hadice.) Třetí část je už penetrační, ke které není moc co dodávat, jen tedy že polohy jsou ve většině klasické a samozřejmě jejich typ závisí na místě, kde se interakce odehrává. U posledních dvou fází je ale zajímavé, že se dá s patřičnou polohou lehce manipulovat a tudíž zde není jen to, co bylo v minulých titulech, čili pouhé dvě varianty a slider rychlosti k tomu. Tady je to doslova kombinované. Funkce H-interakcí jsou tedy pořešeny velmi dobře a není jim moc co vytknout, tedy až na to, že se kvůli tomu musí cestovat, pokud chce člověk nějaké speciálnější místo a s ním tedy i polohy. Jen tedy, kdyby vše nebylo doprovázeno uměle znějícími zvukovými efekty a takovým řevem ze strany některých hrdinek, že bez obrazu by člověk nepoznal, jestli se náhodou nejedná o vraždu. Ale s tím se holt muselo počítat, je to japonská hra.

Teď je tu část, se kterou se táhne celá Sexy Beach série – masáže. Pro ty tu je taktéž jistý režim, kde dostanete opět možnost virtuální ruky, kterou ovšem kromě normálního osahávání můžete i roztírat olej, jenž na hrdinku nanesete. Máte na výběr z několika druhů olejů, kdy některé dokáží třeba zvýšit výdrž. Samozřejmě, stále se jedná o část H-interakce, kdy sice v tomto režimu nepokročíte dál, než co je fáze osahávání a uspokojování hrdinky, ale můžete kromě ruky využít i různých pomůcek, taktéž získaných skrz nákupy ve speciálních obchodech ve městě a levelováním masérských dovedností. Co se váže i s klasickou předehrou, je možnost postavě změnit mezipolohu tažením myši dle libosti. Vše ale stále v tomto případě pod zástěrkou „masáže“.

Abych nezapomněl dodat ještě některé více fetišistické části. Pokud si hrdinky přizvete do hotelu a objeví se vám v jednom z pokojů, můžete je později i špehovat, tedy přesněji na záchodě (vč. vykonávání potřeby, respektive jen malé) a ve sprše, kdy je tu u obou případů ještě jedna varianta s hrdinkou uspokojující sebe sama. A aby toho nebylo málo, lze taky hrdinku nechat krátce zatančit u tyče, kde musím uznat velice realistickou a plynulou animaci. Přitom je možné tyto akce sledovat ze všech stran i úhlů, čili i zde uniká význam „peep hole“ do doslova šnečích dovedností.

Samozřejmě, nelze opomenout, že opět můžete v průběhu úplně sundavat, jen vyhrnovat, či zcela ponechávat hrdince jednotlivé části oblečení, kdy u hrdiny je to zase jen stav oděn-neoděn, který se tentokrát skryl pod méně přístupnou klávesou. Všechny uvedené věci lze provádět buď s příběhovými hrdinkami, či s těmi nově vytvořenými. S obyvatelkami ostrova nikoliv, kdy se stejně jedná o modely nízké kvality, stejných obličejů a jen trochu jiném odění, které akorát svět doplňují a fungují v rámci řízení managementu hotelu. Je tak jasné, že na nic dalšího nejsou v žádném případě stavěné.


Vyvrcholení

Tím se dostáváme i k vyvrcholení této recenze. Na titul, jakým je SBPR, mnoho znalců Illusion a jeho věrných fanoušků čekalo od vydání AG3 celá léta. Jak bych tedy tento titul po dlouhých hodinách strávených ve hře hodnotil?

Pozitiva: Rozhodně překvapil rozsáhlý otevřený svět, potěšila možnost se pohybovat všude, docela složitý systém, který hráči nedovolí hned od začátku mít vše, taktéž je dobrý nový systém H-interakcí vč. masáží. Samozřejmě nesmím opomenout naprosto revoluční editor postav pro jak ženské, tak i mužské postavy, kterým se Illusion doslova překonal. A že nakonec ke hře přiložili i pozér, což bylo velké překvapení a díky editoru postav se tak stává ještě flexibilnějším, než u jakékoliv hry od Illusion předtím.

Negativa: Naopak, co zklamalo, tak systém randění, který je zde jen prostředkem k dostáním se do H-interakce a vlastně k ničemu jinému, co každému romantikovi musí chybět. Tím pádem i otevřený svět se stal trochu zbytečným, kdy ani aktivit, co zde lze provádět, není zrovna moc na výběr. S tím jde i příšerná optimalizace, takže ani člověk s herním dělem nemá zaručeno, že mu hra půjde tak, jak by měla, či se při nejhorším musí spokojit s neustálým sekáním obrazu.

Vyhodnocení: Ve výsledku se o vyloženě špatnou hru nejedná, ale zároveň zdaleka ani o to, co člověk očekával zvlášť po AG3, které v tomto případě i přes své stáří zůstává stále špičkou, pokud si odmyslíme jeho, oproti SBPR, chudý editor postav. Nicméně pravdou je, že toto není další z dílů AG, ale SB, kde je otevřený svět prvně a tak, i když se jedná o z části takovou fúzi mezi SB a AG, to hru trochu omlouvá. I přesto, pár věcí se těžko bere za takové, jaké je hra v současném stavu má. Proto ani nelze mluvit o nějaké zábavnosti, kterou má jak AG3, tak i AA2 a to hlavně díky hromadě možností, jak novou hru začít a co se tam všechno může stát. K SBPR se tak člověk vrátí maximálně kvůli zajímavému H-systému, či editoru postav a pozéru.

V současné době už vyšel jak základní překlad týkající se hlavně většiny menu nabídek a předmětů, tak i odcenzurování, či nějaké ty účesy a oblečení navíc, čili hra je hratelná už i pro člověka nerozumějícího japonštině a můžeme navíc očekávat další hromadu módů, které vydají motivovaní a usilovně pracující moddeři.

Jsem opravdu zvědav, co vyjde příště. Sázet na nové AG zřejmě nemá po SBPR žádnou cenu, ale někteří uvažují nad možností nějaké té bojovky, kterou bylo v minulosti třeba Yuusha, či nedej zase něco ve stylu VN, čímž byl třeba Happy End Trigger nebo Ore ga Shujinkou. Kdo ví, možná Illusion něčím překvapí.

Komentáře

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.