Kategorie: Festy a cony

Advik 2014

Advik 2014Další Advik je pryč. Tentokrát s výrazným podtématem "Jak se dá prožít con mimo program". Proto je tento report spíš určen lidem, kteří se zajímají o takové to volné povídání a mnohé zajímavé příhody jedné skupinky lidí na conu. Samozřejmě i se zhodnocením některých prvků samotné akce.

Od AFka sice neuplynula nějak extra dlouhá doba, ale další con to prostě chtělo už jako sůl. Sice to ze začátku vypadalo špatně, hlavně co se účasti mnoha důležitých lidí týče, nicméně se to během těch dvou a půl měsíců nějak převrátilo a nakonec se ukázalo, že se opět budeme s velkou pravděpodobností účastnit jako naše velká skupinka, bez které by nebyl žádný con tím správným conem.

Nyní se ale už přesuňme rovnou k vyprávění...

 

Čtvrtek

Čekání na čtvrtek mi přišlo spíše jako čekání na Godota - ne a ne přijít. Možná to dělala z části věc, že jsem byl nucen noc předtím nastoupit na prodlouženou směnu, ale spíš jsem se už nemohl dočkat, ačkoliv se opět takový den, dva před akcí objevily jisté obavy, nechuť a vše, co ke správnému nervování se před cestou do "neznáma" patří. Navíc jsem se ještě na poslední chvíli domlouval se Steelem, který se tedy rozhodl taky dojet a s tím, že tentokrát mé slovo bude zákonem a nastolím tvrdý režim proto, že se nechci nechat omězovat. A měl jsem i jasno, že se bude natáčet po celých dvou letech další video report z Adviku.

Poté, co jsem Steela vyzvedl a ubytoval, jsme se po krátkém zabavení se na nějaké dvě hodiny vydali ku Modré škole na pražských Hájích. Stejné místo konání jako i minule, čili šlo jen o to chytit správný směr a neudělat nějakou blbost (jako si třeba myslet, že je to na Opatově, že ano). Rozhodnut být už od začátku v cosplayi to tak pro mě byla víceméně taková adrenalinová jízda, protože pozornost "normalfagů" moc nemusím, zvlášť když čučí, jako kdyby nikdy neviděli týpka se stříbrnými vlasy a maskou. Už předtím mi Sedl psal a ujistil mě, že spěchat nemusíme, protože je velká fronta a zatím neotevřeli. Takže když jsme dorazili, opravdu se tu táhla poměrně velká fronta tuny neznámých lidí. Z pohledu na ni mě chytaly nervy a raději bych ihned vzal do zaječích, nicméně nebylo jaksi cesty zpět. Se Steelem jsme to zakempili na okraji kousek od budovy a čekali na to, až se objeví někdo známý. To mě prozváněl Stain, tak jsem to zvedl a následoval klasický hovor, jakože kde jsme, kde je on a tak různě. O to hůř, že jsme stáli prakticky vedle sebe, takže se z toho vyklubal opět vtipný telefonát. Jelikož jsem díky masce neviděl do stran, vůbec jsem si nevšiml, že Staina následuje i Nikča a byl tak náhle překvapen její přítomností.

Už se fronta stála příjemněji. Pohybovala se po centimetrech a začátek programu se blížil. Ne, že bychom spěchali, ale když se fronta táhne hodinu, něco to už znamená (myslím tím mnoho účastníků). Ve frontě jsme potkali i Roudyho a netrvalo dlouho a došel i zbytek - Sedl, v čele za ním už brněnská trojka Liz, Violet, Panda a v závěsu Sýr. U vchodu jsme ještě potkali Yuuyu v polo-trap stylu. Vystáli jsme tam tak další půlhodinu, než jsme se konečně dostali k odbavování. Tam mi přišla docela na nic jedna věc a to, že nejen nápisy, kde jsou jaké registrace (předplacené či nové), jsou na dveřích, kam už pomalu pátí v řadě nedohlédli, ale organizátorka nás směrovala úplně blbě, protože z jejího pohledu byla pravá strana levá a naopak. Takže se trochu zmatkovalo a podle mě by bylo lepší ty nápisy nalepit na sloupy, které byly po obou stranách vchodu a kde by to bylo vidět jasně a zřetelně. Ale to jen taková výtka. Když už nás odbavovali, bylo to docela rychlé. Dostali jsme opět takové ty hnusné pásky, které byly už i na minulém ročníku, nicméně zde růžové barvy, což tomu nepřidalo. Po odbavení, tuším, si šli všichni ubytovaní odložit věci a následně jsme se sešli v kavárně, kde jsme se všichni naprdelkovali k jednomu stolu. Klasika, jak to tak na začátcích conů bývá, že si sedneme a zvykáme si jak na prostředí, tak na to, že se teď uvidíme prakticky 4 dny v kuse. Už ze začátku jsme mohli zjistit, že zde mají hnusné přesolené nudle nejspíš dělané ze sáčku, které byl schopen pozřít akorát tak Stain. Následovala cesta do Lidlu, abychom se tradičně vyfotili v zrcadle. Bohužel nás čekala podpásovka a to, že v Lidlu už žádné zrcadlo nebylo. Jen jsme se museli smát, protože jsme si tu absenci zrcadla spojovali s tím, že to určitě udělali kvůli nám a nezbylo, než se vyfotit klasickým stylem.

Rozjezd conu by to nebyl nikterak zajímavý, pokud bychom následně nenavštívili přednášku, nebo spíš soutěž z ecchi sekce s názvem Anime Mozart. To šli všichni napřed a já ještě kvůli Sýrovi musel běžet fotit. Už nějakou chvíli jsem byl několikrát taky sám vyfocen, takže jsem si začal zvykat na to, že na sebe čas od času někdo upozorní. Tady to mě žďuchly nějaké dvě holky, když mi v tu chvíli volal Steel. V takové chvíli jsem nevěděl co. Bohužel jsem musel hovor zvednout a dohadovat se, co vlastně mám dělat, kam mám jít a že mě kdosi ze skupinky prosí, abych dorazil. Nedalo se nic dělat, musel jsem se rychle odtrhnout a běžet do ecchi salónu. Tam jsem byl posazen před všechny, jako kdybych snad měl vědět vše, co v soutěži bude. Jistě, dopředu mi bylo jasné, že toho budu vědět ohledně ecchi anime hodně. (Což je samozřejmě ironie.) Takže když soutěž začala, nepřipadal jsem si jako blbec sám, ale i většina sálu. Prostě tohle bylo pro ecchi experty a tím nejsem ani já, ani nikdo další a to třeba Sýr zrovna takovýmhle věcem holduje. Věděl jsem celkem tři věci. Ale zbytek byl leda tak na dvě. Samozřejmě žádný teamwork nebyl, od failu na Akiconu 2013 jsme si řekli, že už nebudeme blbnout a tak jsem to nechal jen na tomto.

S tím, že to bude fail, se testy odevzdaly a možná by vše skončilo. Dokud by přednášejícího, mimochodem dost velkého úchyla, nenapadlo vybrat některou z holek z publika, aby ji následně svázal. A co hůř (nebo lépe?), padlo to zrovna na naši skupinku, respektive na jednu z holek od nás. Nejprve byla nucena Violet, ale ta to odmítala. Jakmile se ale přešlo k Liz, tam to přemlouvání nebylo už tak těžké. Sice taky říkala ne, ale nakonec se zvedla a šla se postavit před tabuli. Musím říct, že už jen tohle si zasloužilo respekt. Týpek ji pak pomalu svázal, že jediné, co mohla, tak chodit. Bylo to zajímavé, špatně to nevypadalo a samozřejmě, většina z nás to pak zneužila k tomu, abychom se s ní v tomto bídném stavu vyfotili. Dobře, to by vypadalo ještě v pohodě. Kdyby toho hlavního úchyla nenapadlo, že ji ještě přiváže na provázek a provede ji celou Modrou školou. No, fajn, tak jsme se tedy vydali s nimi, Sedl to celé natáčel, já zase fotil, nicméně překvapivě to nevzbouzelo nějaký extra ohlas, holt takovéhle věci jsou nejspíš na conech normální. Jestli už tohle někomu přišlo jako trápení, tak to nebylo zdaleka všechno. Nejen, že si pak "musela" jít zaskákat na DDR (ano, pořád svázaná), ale když byla odvedena na Zenyho, na kterého nikdo z nás neměl žaludek, tak se nám i ztratila z dohledu. Následně jsme se i jako skupinka rozdělili a zbyli jsme tam vlastně jen se Steelem, Sýrem a opět potkali Yuuyu. Zbytek zmizel neznámo kam.

Ohledně Liz, která byla v tu chvíli hodně důležitým prvkem vzhledem k tomu, že byla v moci úchyla - tu jsme pak zahlédli v kavárně, stále svázanou. Já na ni jen zamával, ona na mě udělala nějaké gesto, které bych si vyložil všelijak (buď to bylo volání o pomoc, smíření a nebo opětovaný pozdrav) a zase jsme odešli. Ale ležela nám v žaludku, což vyústilo v to, že jsme se pak vydali zpátky do kavárny, abychom zjistili, jak to s ní je. O to hůř, že jsme ji tam už nenašli. Tak jsme měli o obavy postaráno. Jasně, byla to hlavně sranda, ale přece jenom, tak nějak jsme ji v tom nechali samotnou a nevěděli přesně, jestli se jí to celé líbilo a nebo to pro ni byl naopak nepřiliš příjemný zážitek. Já pak napsal Sedlovi, kde že jsou a dozvěděl se, že v hospodě. Ještě jsme splašili Roudyho a vydali se za ostatními, i když jsme holt měli hlavu plnou toho jediného, co nás zrovna tížilo. V hospodě už zbytek seděl, bavil se a pohodička. Tak jsme si teda taky sedli a takhle jsme tam trávili celý večer. Ale jak říkám, v tu chvíli se člověk nějak nemohl moc soustředit. Z Roudyho tam udělali i blbce, když se servírky ptal, jestli mají i něco jiného, než pivo a že ne. Musel se tak doptat k tomu, jestli mají nějaké nealko, protože servírka byla opravdu nepříjemný troll (či to spíš byla blbá kráva, ale to je jedno). Nakonec mu stejně donesla malinovou Fantu místo té normální, ačkoliv si o ni jasně říkal, takže to ve výsledku vyšlo stejně. Jelikož už pak bylo pozdě, rozhodli jsme se to pro dnešek rozpustit a my se Steelem se tedy vydali domů. Sic se vtipem na jazyku, ale blbými vnitřními pocity.

 

Pátek

První den conu byl za námi a nadešel další. Logicky se v noci moc nespalo. Kromě toho, že jsme natočili první část reportu, se ještě mluvilo dlouho do noci a jen za těch pár hodin jsme vymysleli další várku hlášek, které prostě nemají chybu ani obdoby. Proto to vstávání v půl osmé nebylo nejpříjemnější. Ale jak jsem říkal na začátku - jasně jsem Steelovi řekl, že bude tvrdý režim, kdy se vše bude řídit mnou a mými rozhodnutími, kterými bylo i to, že na Advik dorazíme na devátou. Steelovi se sice nechtělo a nejspíš by rád tuhnul až do těch devíti, ale to mě opravdu nezajímalo, já si chtěl con užít co nejdéle. Vypotáceli jsme se tedy někdy po osmé, ještě blbli s lístky a dojeli na místo dvě minuty před devátou. Tam jsme se setkali s Roudym a s ním čekali, až otevřou budovu. Zasedli klasicky do jídelny a čekali, co bude.

Tedy, měli jsmě v plánu zajít na 18+ ecchi přednášku s názvem Speciální program pro nezadané slečny. Samozřejmě je jasné, pro koho to bylo určeno, ale nás sakra zajímalo, co tam bude. Jen, co jsme přišli a usadili se, nás ale Zeny vyháněl s tím, že je to pouze pro nezadané slečny. Hlavně, že v názvu nic takového nestálo, žádné "pouze". Nakonec jsme tedy šli, ale potkali Meona s tím, že by nás tam mohl protlačit. Jo, ten nás vytrollil tím, že tam sice šel, ale řekl něco ve stylu, že "je před vchodem pár chlapů, co se cítí být ženami". Tak jsme raději utekli zpět do jídelny. Nejprve jsme potkali jen Staina s batožinou a že vstal už v 6 hodin a byl se podívat v Hostivaři na přehradě. Což jsme teda koukali jak blázni, i když u Staina je známé, že je to takový lonerský cvok. A to se ještě sháněl po aquaparku. Ale jak sám říká, nemáme ho řešit, tak taky tak učiníme.

To už tam dorazil i Sýr a brzy došel zbytek, tedy Panda s Violet a Liz. Tím se mně a Steelovi ulevilo, protože Liz byla očividně v pohodě a celá (tedy nevím, jestli ve všech partiích, ale jinak ano). Kromě toho, že byla tedy označena fixou na ruce a na stehně si na ní někdo zahrál piškvorky. Což už bylo víc než dost podezřelé, ale mohli jsme aspoň tuto kapitolu nějak uzavřít, protože jsme jí stejně věnovali i polovinu našeho čtvrtečního video reportu. Sýr nás ještě tedy informoval o pár detailech, ze kterých nám lezly bulvy z očí, ale nebylo to nic závažného, jen jsme se trochu divili. Protože Sýr i přes to, že neměl zaplacené ubytování, zde trávil noc právě v ecchi salonu, kde měl možnost vidět všechny následující události. Ale tím tedy definitivně končím kapitolu ohledně svázané Liz.

Co následovalo bylo, že jsme se vydali na AMV soutěž. A to bylo spíš takové utrpení, protože valná většina AMVček byla prostě české kvality a jak dobře víme, ta na nějaké vysoké úrovni není. Sice mě osobně AMV nebaví, ani ta dobrá, pokud to tedy není level Umika, která dokáže udělat z padesáti titulů jeden velký ucelený příběh, nicméně tady to bylo celkově nepovedené až hrůza. Tedy, pár AMV se povedlo, ze kterých si akorát pamatuju Yuuyovo (krátké, ale dobré) a jedno mého kamaráda, které mě překvapilo vzhledem k faktu, že holt tento můj kamarád jinak AMV dělat neumí. A z toho se vyklubal zase jiný fakt, že jen na jeho jméno zaslal AMV někdo jiný, protože už třetí zasílat nemohl, jinak bych se hodně divil. Jinak celkově nuda a utrpení. A to jich bylo 23, kdy jsem doufal, že těch 26, se kterými strašil Sedl, tam opravdu není.

Po soutěži jsem se od Roudyho dozvěděl, že má dojet Toren a já mu mám napsat, aby se nám pak ozval. Učinil jsem tak a než se tedy ozve, tak jsme si mezitím šli sednout na trávu. Sedl rozdělal vodnici a začalo se zevlovat. Liz začala vykládat karty, kdy se potom naštvala, protože jsme si z toho začali dělat srandu. Byla by to taková odpolední pohoda, kdyby k nám najednou nepřišla nějaká socioložka. A že jestli mezi námi není někdo od 16 do 20 let, že dělá takový průzkum, kde se ptá mladých lidí na politické názory a tak vůbec. Tak, nám obecně bylo skoro všem přes 20, jen 3 z nás vyhovovali a proto jsem si už myslel, že bude klid, případně si někdy potom vytáhne ty 3 lidi a zbytek nechá být. O to hůř, že se nakonec udělal kompromis a že tedy vyplníme dotazníky s tím, že zapíšeme svůj mentální věk. Opravdu jsem neměl náladu vyplňovat dotazníky, navíc s naprosto neatraktivními otázkami. Tak jsem tedy jen k otázce, proč si myslím, že se od ostatních vrstevníků liším, napsal že vyznávám Straight Edge (a tak různě) a s tímto jsem byl hotov. Na otázku ohledně účasti v politických aktivitách jsem vážně nevěděl co napsat. A pak začala debata na téma komunismus, totalitní režim, světová válka a tak vůbec. Prostě tohle mě nebaví a nebavilo. V té době jsem nežil, takže nevím, jaké to tam bylo, ani si to nechci myslet a uvažovat nad tím, je mi to úplně jedno. Ostatní se do diskuze zapojili, což mě trochu mrzelo, že to holt není ani trochu moje téma, ale holt se tahle nuda táhla pak další hodinu, kdy jsem jen netrpělivě čekal, kdy to už skončí. Proto jsem taky potom vystřelil s tím, že půjdu napřed, jelikož jsme měli jít na soutěž. Možná jsem se tu dost předvedl, jak se chovám, když se mi něco nelíbí, ale já s tím nic holt neudělám. Opravdu nerad dělám něco, co vysloveně nemusím. Ze školy jsem dávno pryč, politiku samu o sobě nesnáším a teď bych o tom měl uvažovat? Pardon, ale to ani náhodou. Navíc mi tihle lidi s dotazníky přijdou nepříjemně vlezlí a dost otravní.

Značně rozladěn jsem sám dorazil do prvního patra a tam čekal na ostatní. Bohužel u špatného sálu, takže mě pak Roudy se Steelem upozornili, že stojím blbě. Naštěstí jsme se do anime sálu ještě vměstnali a zde začalo konečně něco zase zajímavého a to Poznejte anime podle openingu. Zde šlo opět o odposlech a padalo zde mnoho titulů, spíše na přeskáčku s tím, že jeden byl známější a jeden méně. Nicméně i přes občasné výpadky jsem si nakonec vzpomněl i třeba na Casshern Sins, na což jsem opravdu hrdý a dostal se tak na pěkné číslo s 18 vyplněnými odpověďmi. Tedy, ze 60, ale i tak jsem byl za to rád, ačkoliv jsem na konci pomotal čísla.

Následně jsme se šli projít a udělat si prostě takovou cestu do obchodu, protože jsem byl vyprahlý nejen já, ale i zbytek skupinky. Protože jsou obchody pár minut chůze, byli jsme tam hned. Pár lidí si koupilo něco k jídlu, potkali jsme i Yuuyu v kombinaci s Eldou a Astrakem, což je mimochodem vražedná kombinace na nejmenované internetové diskuzi. Poté mi náhle volal Toren, kdy ani nevěděl, komu vlastně volá. S ním jsme se domluvili, že se sejdeme před budovou. Ještě jsme skočili do obchodu pro pití a hned odtamtud se vydali zpět k Modré škole, abychom potkali Torena s Ikym. Ti tu už čekali a s nimi jejich klasická velká skupinka z velké části plná pro nás neznámých lidí. Kromě Raijina, neboť toho si jakožto bývalého Eika pamatujeme skoro všichni, kteří jsme byli na třetím AGoA srazu. I přesto, že jsme byli domluveni na zítřek, nás všechny Toren hned zval na posezení. Sice jsem se k tomu sám neměl, protože ten plán byl přeci jen jiný, ale i tak jsme nakonec všichni šli s ostatními do té hospody. Tady jsme se usadili a čekali. A nic, žádná obsluha nepřicházela, takže když šel Raijin upozornit na to, že zde čekáme, nakráčela zase jiná servírka, než ta z minulého večera a že nejsou žádný Mc Donald's. Pak nás ještě peskovala, abychom to říkali postupně a prostě taky se projevila jako jedna z těch rohatých s vemenem. Co se týče posezení, to bylo docela fajn. Torena jsem měl naproti sobě, tak jsme i o něčem hodili řeč a tak různě, bylo to příjemné, i když se to už i tady spíš kastovalo, takže já byl takový oddělovač a střídavě skákal od čtverky (Sedl, Nikča, Violet a Liz) a zbytku vedle mě (Steel, Toren, atd.). Čtverku po mé levici to ale začalo po chvíli nudit, takže Stain vyžunkl nedopité pivo a rozhodli se jít. Já je tedy následoval, i když Toren měl řeči, kam jdeme a tak vůbec, nicméně byl fakt, že tohle nebylo předem domluveno a že si to vynahradíme zítra. Tak jsme se tedy odpojili a šli.

Zakempili jsme to na trávníku kousek od budovy. Opět se rozdělala vodnice a my jen trávili příjemné chvíle na čerstvém vzduchu. Ze Staina jsme udělali lesního týpka a prostě to byla taková pohodička. Všichni se pak vyskládali do podivného útvaru připomínajícího hákový kříž a Liz dávála Stainovi lekce relaxace, kdy mu měly olovnatět nejdřív nohy, pak ruce, pak hlava... ale bylo to zbytečné, protože Stain by s tím šel údajně akorát do sběru. Pak došlo i na akrobacii, takže se zkoušely rozštěpy, které uměla akorát Nikča, ale na hvězdu nebo stojku si troufla i Liz. A to přesto, že měla mega krátkou sukni. To jsem jí taky chtěl pomoct udělat most, ale díky tomu jsem si namohl ruku a pak málem schytal kopanec, když se pokoušela o stojku. Holt tohle trochu nevyšlo. Ale dokud je zranění v rámci zábavy, není nad čím lámat hlavu. Nebo ruku, že ano. Zbytek večera pak nebyl nijak nabitý. Akorát jsme šli do budovy, sedli si na zem před jídelnou, Roudy následně přišel s pohárem - prvním místem - které vyhrál v nějaké hře a prostě jsme pomalu tento den uzavřeli. Na mě už padala solidní únava a to samé měl i Steel. Protože nás jaksi bez rozloučení holky s Pandou opustily, tak jsme to tam zabalili už po desáté.

Domů jsme dorazili někdy kolem dvanácté, protože se ještě různě čekalo na metro a tramvaj. Ten zombie stav, ve kterém jsme byli, byl šílený. Rychle jsme se vrhli na report, který akorát dopadl tak, že jsme si na půlku věcí nevzpomněli, pomotali to totálně a Steel pak i navrhoval, že to natočíme znova, což jsem výslovně odmítl. Se špatným výsledkem, který jsme točili skoro hodinu, jsme si ještě museli udělat nějaké jídlo, takže když přišlo na těstoviny, akorát jsme se nad tím kroutili jak zombie a čekali, kdy už budou hotové, protože byly pořád křupavé a trvalo čtvrt hodiny, než se to dalo jíst. Prostě šílené, hlavně, když jsme chtěli jít co nejdřív spát. Aby toho nebylo málo, ucpal se odtok sprchy, takže já to ještě nějak dal, ale Steelovi se vylila voda na podlahu v koupelně, takže celý naštvaný místo toho, aby spal, tak vytíral. Zatímco já už zařezával.

 

Sobota

Po nastřádaném spánkovém defektu by se v těch 7:30 opravdu špatně vstávalo. Proto jsem se rozhodl pro tento den odložit zvonění budíku o celých 20 minut, což by bylo ve výsledku stejně jedno, ale aspoň tam byl nějaký menší pocit spánku navíc. Po dalším pomalém vstávání jsme byli připraveni na nejhlavnější den - sobotu. Jak se dalo vypozorovat, na žádné doslovné přednášce jsme vlastně ještě nebyli. Jen jsme se zúčastnili tří soutěží a tam to tak nějak skončilo. Proto jsme věděli, že dnes je Iky a Toren jedinou záchranou, protože jinak nevím, zda bychom se vůbec na nějakou přednášku za celý con podívali.

Dojeli jsme tedy někdy kolem desáté hodiny, splašili se s ostatními a těšili se z nového dne. Brzy dorazily i Hanyuu s Luci, které sem přijely na jeden den, což mi přijde málo, ale hlavně, že se vůbec ukázaly. Dnešní den začal opravdu přednáškově a proto, že nám bylo jasné, že na Torena a Ikyho bude dozajista plný sál, jsme se raději odebrali hned do anime sálu, abychom tam počkali přednášku před a neměli tak žádný problém.

Tím jsme se víceméně nedobrovolně zůčastnili přednášky o Warhammeru, což je strategická hra, která se zaměřuje na sci-fi téma a bojuje spolu hned několik rozličných ras. Přednáška se ale zaměřovala na to, jak by se to dalo zpracovat jako anime. I když mě myšlenka strategické hry neoslovila, přednáška to byla docela zajímavá, až jsem to nečekal. Jen konec byl nudnější, ale jinak, proč ne? Sice hru si asi nezahraju, protože jakmile to není střílečka či FPS, nestojí mi to ani za zkoušku. Ale ty návrhy fanoušků a tak různě tam byly opravdu zajímavé. Bohužel, ostatním to tak zajímavé nepřišlo. Luci se nudila tak, že chtěla spáchat seppuku, Steel byl taky na mrtvici a Roudy jen typicky halekal a smál se, že je to nejhorší přednáška conu a že socioložka byla mnohem zábavnější. Jo, jasně. Tak to já bych si radši dal tuhle přednášku znova a ještě si i Warhammera zahrál, než abych znova musel zažívat politická muka. Mimochodem, dorazil i Max, kterého jsem neviděl už x let a nečekal jsem, že se tu taky objeví, i když to bylo zřejmě hlavně proto, že dorazily Pardubice.

Nicméně jsme měli místa a zůstali zde tak na první přednášku Torena a Ikyho a to soutěž jménem Jste mainstreamový divák? Upřímně řečeno, tady jsem očekával fakt jakože soutěž. Sice chápu, sami si na posezení den před stěžovali, že kdyby rozdali celému sálu papíry, tak by pak měli na vyhodnocení asi jen hodinu a to by díky tomu počtu lidí nezvládli. Ale mohli si aspoň vytáhnout pár lidí na stage, jako tomu bylo u jejich dávné přednášky na AF a bylo by to tak zajímavější. I když, ono to bylo ve výsledku jedno. Otázky byly primitivní i pro ty, kteří dané tituly neviděli, protože to byl jasný mainstream. To teď nezazlívám, jen konstatuji, však ta soutěž to měla i v názvu. Obecně ale slabší, odpovídal celý sál, lidem to bylo i blbé, protože to bylo všechno jasné jak facka. A přijde mi, že se to vešlo sotva do půlhodiny. Sice uznávám, na to, že to připravovali den předem, to bylo dobré. Ale jinak nemůžu říct víc, než že to bylo prostě takové zbytečné.

Další přednášku měli až po té další, takže jsme se rozhodli vydat do obchodu pro nějaké to pití. Tam zase Stain prokázal, jaký je to šílenec, protože si pro jezení sněhu koupil vařečku. Samozřejmě to myslím v dobrém, dokázal tím rozesmát úplně všechny, protože koho by tohle napadlo? S pořízenou jsme se vraceli zpět, protože se blížila další přednáška a jak jinak, než od té samé dvojky.

A tím nastal náhlý obrat k lepšímu, protože jejich přendáška Jump - zabiják nováčků byla fakt pecka. Dozvěděli jsme se zde o jak manga titulech, které se moc daleko nedostaly, tak i o těch, které chvíli vydržely a celkově, jak to vlastně v Jumpu funguje. Ačkoliv sám moc mangu nečtu (skoro vůbec), tak jsem si udělal pár zajímavých tipů, protože některé z nich jsou opravdu krátké a jejich námět je velice zajímavý, takže to může být zajímavá zkušenost. Třeba zrovna Hungry Jokera se chystám checknout. Čili tu nemám výhrady, jednoznačně výborná přednáška, která se na žádném českém conu, si troufnu říct, ještě neobjevila.

Bohužel i s fotkami a programem nastává chvíle, kdy se něco nezdokumentuje a vznikne tak malý výpadek. Proto ještě před další přednáškou přesně nevím, co se dělo. Mám ale takový pocit, že jsme šli na chvíli ven, sednout si na deku a zase zevlovat. Kdy to nebudu protahovat, jen jsme prostě seděli, blázen Stain vylezl na strom a shazoval blumy a prostě nastala takováto klasická pohodička.

Hned poté se vyrazilo na poslední přednášku Ikyho a Torena a to Co ovládne svět příště?, což se jako přednáška objevilo už i na AF, ale zde to bylo takové repete obohacené o pár dalších věcí. Jen to v krátkosti shrnu, že se hejtily mainstreamové tituly jako SAO, SnK, atd. a ke konci se řeklo, co by teoreticky mohlo prorazit, kdy padlo hlavně Terra Formars. Co mě zde ale dostalo, byl Toren. Ten měl říkat výhradně plusy, ale ohledně SAO se tak rozjel, že najednou skočil na mínusy a začal hejtit. Jako ano, byla to sranda, jen mi přišlo vtipné, jak mu najednou ruplo v bedně. Co ovšem selhalo byla technika. Jediný sál, ve kterém nebyly Office od MS, byl právě tento, takže to bylo s Open Office nekompatibilní a tím pádem všechny efekty, se kterými se Iky obzvlášť štval, přišly vniveč a mnoho obrázků taktéž.

Po přednášce jsme se měli sejít venku, že se půjde už do té hospody na posezení. Přišlo mi to strašně brzo, to samé i Sýrovi a proto jsme se rozhodli, že se asi ještě zdržíme a přijdeme za nimi, jelikož prostě hned zabít večer hospodou nám přišlo škoda. Venku jsme tedy ještě počkali, kdy Toren byl na křestu SnK mangy a tak to trvalo strašně dlouho. Steel se zase chtěl podívat na Miss Advik, ale vrátil se s tím, že jaký to byl troll, že tam nebyly žádné holky, ale převlečení kluci a tím mě i uklidnil, protože jinak by mě trošičku mrzelo, kdybych přišel o nějakou super přehlídku pěkných cosplayerek. Kdy by to ale mohlo být jedno, protože převážná část stejně už pochodovala conem a oči tak mohly spočinout na nějaké takové vlastně kdykoliv. Čili to taková vsuvka mezi. My to i využili pro zaskočení do obchodu a když jsme se vrátili, konečně se objevil i Toren. Tak jsme je pak nechali jít a jen tak ve skromném počtu já, Roudy, Sýr, Liz, Steel a Max jsme to zakempili na trávníku, kam přišel i crossplayující Yuuya a probrali jsme internetové komunity a tak různě. Violet s Nikčou a Pandou byli zatím na Chodově, nicméně pak přišli a jelikož se jim nechtělo do hospody, vydali jsme se tam jen s Maxem, Sýrem, Steelem a Roudym. Naštěstí tam Roudy už byl, takže věděl, kam nás vede.

Když jsme tam došli, viděli jsme, že to asi nebude žádný med. Oba stoly byly plné, takže jsme si sedli na kraj a víceméně to bylo všechno. Toren a Iky se věnovali hlavně svým lidem, takže neměli čas a my se tak museli zase bavit mezi sebou. Ne, že by to vadilo, mně je to vždycky příjemnější, jen jsem neviděl vůbec smysl v tom tu být. Sýr s Maxem si pak dali nakládaný sýr a ještě se probírala zdravá strava. Tedy, dokud si nepřisedl týpek vedle a nepustili jsme se do hádání věku, kdy jsem zjistil, že vypadám na 23, což mě nepotěšilo. Tuna neznámých lidí, kdy tedy i Raijin se přišel hlavně zeptat na otázku, proč jsem si před 4 lety změnil přezdívku (aktuální jako prase) a přijde mi, že mě měl akorát za blbce. Což, já se prostě s lidmi, co neznám, bavit neumím a ani moc nechci. To není samozřejmě teď ohledně Raijina, kterého taky vlastně skoro vůbec neznám, ale tak obecně, raději jsem mezi svými. Ale nakonec se to nějak dalo, Toren k nám taky na chvíli přišel, ale i přesto jsme se se Sýrem a Roudym dohodli, že půjdeme o dost dřív. Toren se nás snažil přemluvit, kdy se i chtěl naštvat, ale mně se tam už být vážně nechtělo. Navíc, ta obsluha byla podobně debilní jako v druhé hospodě. Jak jsme tam stáli, tak na nás servírka štěkala, ať si sedneme, že překážíme a že tam řveme. Jo, jasně, řve celá hospoda, ale řveme přece jen my. Neskutečně mi lezla na nervy. Nakonec jsme se tedy sebrali a šli i s Maxem a nechali tam jen Steela se Stainem.

Nějak jsme se pak odpojili, takže jsme zbyli jen já s Roudym a nevěděli, kde hledat. Sotva jsem odeslal zprávu, našli jsme zbytek v jídelně, takže aspoň tak. Bohužel, hrály se zrovna Černé historky, což musím prohlásit za moji jasnou noční můru. Pokud to někdo nezná, jedná se o hru, kde jsou prostě karty, kdy je na jedné straně napsán případ s neurčitým koncem a vlastně i průběhem a na druhé straně je řešení. A k tomu řešení se musí člověk nějakým způsobem dobrat. A že ta řešení jsou občas pořádné hovadiny. Já na tohle ale nemám hlavu, nerad se ptám a tak vůbec, takže jsem se cítil hrozně, snad ještě hůř, než v té hospodě. Samozřejmě, naštěstí to zachraňovala přítomnost lidí, co znám, ale prostě děs, připadal jsem si blbě, jako úplný debil a to já nemám rád. Pokračovalo se ve hře ještě v prvním patře, kam jsme se rozhodli zakempit poté, co nám ředitel školy přišel oznámit, že můžeme v budově zůstat až do konce galavečera a pak nějak pomalu odcházet. Tohle se mi líbilo, prostě takový pohodový přístup, o kterém se ještě zmíním později. K Černým historkám, nakonec se nějak dohrály, což se mi ulevilo, protože ta hra mě zabíjela sama o sobě a už jsem se začal i dost nafukovat, jako to je vždy, když se mi něco nelíbí. Nicméně jsme se pak nějak rozložili po chodbě a přešlo se k tomu, že se mě začal Panda vyptávat na to, co se mi stalo jistého večera před 4 lety. To mi už vyhovovalo, protože to byla konečně zábava dle mého gusta a navíc na mě šla taková ta má typická noční nálada, kdy vlastně ani nemusím pít, abych se najednou začal chovat tak uvolněně a pohodově. Přešlo se pak k žonglování, kde mě Liz trumfla, protože zatímco já machroval, jak si dávám dva míčky, ona už skoro umí kaskádu se třemi. Ale bylo to fajn, žonglovalo se takhle delší chvíli, pak šel kolem org, koukl mi na pásku s tím, že bych tam už neměl být, ale šel dál a neřešil to. Violet se Sýrem pak zašli někam do chodby a když se ozvalo třeba "dej mi", měli jsme jistá podezření a běželi se podívat a prostě takhle. Pohodový večer. Steel taky po chvíli přišel, to samé přiopitý Roudy a i přes lehčí únavu jsme tam byli takhle do dvou do rána. Já si tedy opět dupl, protože Steel by jistě nejradši jel už kolem půlnoci. Takové pěkné zakončení to bylo. Pak jsme ale uvážili, že přes den bude taky ještě čas a šli tedy domů.

Naštěstí MHD v Praze jezdí dobře i v neděli v noci, takže jsme chytli bus a i když jsme se smáli, že jsme nedobrovolní účastníci zájezdu, když bus náhle vyjel na dálnici, dostali jsme se v pohodě tam, kam jsme chtěli. Já se svou živou a euforickou náladou pak měl co dělat, abych se nesmál Steelovi a tomu, jak je jakoby opřený sám o sebe v odrazu okna tramvaje. Když jsme dojeli, ještě jsem ho donutil k natočení reportu, než jsme to tento den opět zapíchli, abychom byli připraveni na úplný závěr.

 

Neděle

Už předem jsem se se Steelem domluvil, že není problém ho nechat doma, protože já se chystal vyjet stejně, jako i předtím kolem osmé ranní a on byl už tak mrtvý, že by to nedával. Takže když jsem vstal kolem té osmé, jen jsem se hodil již do civilu, Steela nechal ležet a na férovku vyrazil na Advik. Dojel jsem akorát kolem desáté, ale dostal jsem se do situace, kdy nebyl kolem nikdo známý. Takovou situaci nemám nikdy rád. Sedl jsem si do zapařené jídelny a čekal. Nějak mě to ale nebralo a tak jsem se po chvíli zvedl a šel si obejít první patro. Co jsem se vracel ze záchoda, už na mě volal Sedl, který tam seděl spolu s Nikčou a k mému překvapení i Stainem, kterého jsem nejdřív přehlížel s tím, že je to nějakej random cosplayer, nicméně to byl Stain, jen tedy v pláštěnce a s vařečkou á la "Wizard of the Mist". Prostě tohle byla další věc, kterou mohl vymyslet jenom on. A úplně mě na ni dostal. Protože Liz s Violet se ještě musely sbalit a vůbec, celkově ze sebe udělat lidi, čekali jsme tam neskutečně dlouho. Mezitím jsme si zahráli prší, nechal jsem si říct budoucnost, ačkoliv se fakt nerad ptám a stihli jsme toho fakt hodně. I si zajít do herny a dát si fotbálek, kdy hrát i ve dvou proti Sedlovi je hardcore. Už jen proto, že Sedl je prostě profík ve všem, na co sáhne. Pak dorazily konečně holky, s nimi i Steel a Roudy a zahráli si zase hokej. Byla to řežba, ale holky to nakonec vyhrály, i když docela těsně ke konci.

Zbytek dne už nebyl nějak moc zajímavý. Jen jsme zalezli do jídelny, zahráli si kenta, což je hra, která mě opravdu baví, i když mám teda narušenou koncentraci a všímavost a kvůli tomu se taky dost prohrává. Ano, vím, jsem prostě trochu mimo, ale s tím nic holt neudělám. Vedle se zase hrálo hádání budoucnosti, kdy mě tak pěkně shippovali a prostě byla to sranda. Když pak přešli k hraní nějaké speciální verze prší, chodili stále k Sýrovi, co se zde objevil a koukali se mu zblízka do očí a jemu to očividně nebylo příjemné. Hrálo se víc her, jako třeba házení balónkem nebo jiné blbosti. Prostě to bylo takové uvolněnější. Než jsme vyrazili na vyhodnocení, udělala se cedule "Free sex", kterou si měl vzít nejdřív Sýr, ale to bylo i na něj moc a tak s ní vyrazil kupředu Roudy. No, ohlas to nemělo, to se dalo čekat.

Dorazili jsme na vyhlášení a Meon nám slíbil, že tu ceduli vezme na pódium. Nicméně ji prý Žalud zakázal a nechal roztrhat. Taky nemá smysl pro humor, koukám. Sedli jsme si tedy k rohu a udělali další skupinku, pak se smáli Yuuyovi, který zaskakoval za Eldu a byl tak se všemi ostatními výherci vyfocen, já zase vyhrál šesté místo v hádání openingů a odnesl si tak výhru, kterou byl komiks Star Wars, takže aspoň něco.

Následně už byl čas se jít rozloučit. Liz s Violet a Pandou si zašli pro věci a tedy došlo k tomu, co opravdu nemám rád a tím je loučení. I když je to jen na měsíc, je to i tak vždycky těžké. Co jsme tedy přišli o pár členů, zamířili jsme si to do ecchi salónu, abychom tam zjistili, jak jsme dopadli v té ecchi hádačce. Nákračel tam i Zeny, aby zhejtil Natsucon a Akicon za to, že tam má zakázané přednášení a vychválil se, jak bude porotcem v Euro Cosplay soutěži a kdo ví co ještě. Tady to už bylo mega nudné, až tedy nadešel čas na tu ecchi soutěž, kde jsme se se Steelem a Roudym umístili všichni na druhém místě. Tedy, opět došlo ke komolení přezdívek, kdy nevím, jak dopadl Steel, ale ze mě udělali Ryuukeie, ale co to zabilo, byl Roudy, který i přes zvýrazněné D a japonské znaky skončil jako Roury a teda, naštval se solidně. No a konala se takzvaná rychlá smrt, kde jsme měli uhodnout následující opening. Čekal jsem, že to bude něco, co neznám, ale když zazněla začáteční znělka openingu Clannadu, měl jsem jasno. Odnesl jsem si tak další číslo Star Wars komiksu a klíčenku. Ještě Roudy se Steelem se měli rozstřelit, ale Roudy byl naštvaný a Steel opět suchařil s tím, jak se účastnit nechce. Tak teda dostali oba klíčenky, aby byl klid. Pak už jsme mohli jít, protože už sama Nikča potřebovala domů a stejně se tam už skládalo a končilo.

Když jsme opouštěli budovu, tak... ne, nepršelo. Tradice, kterou jsme na conech zažívali, byla ta tam. Venku svítilo slunce a bylo pěkně. U zastávky nás opustil Sýr a Nikča. V metru nejprve odešel zase Sedl, poté Roudy a já se pak rozloučil se Steelem, co vystupoval na Florenci a se Stainem, který zase na Hlaváku, a jel jsem domů. A ironie osudu byla, že nakonec pršet opravdu začalo, protože chvíli po příchodu domů se strhla přeháňka.

 

Cosplaying obecně

Ještě nekončíme, protože se tradičně podíváme na cosplayery, respektive cosplayerky. Tak nějak jsem se rozhodl dát si pauzu od focení cosplayerek celkově. Vlastně s tím spíš přestávám úplně, protože v tom nevidím smysl. Sice ano, některé za fotku opravdu stojí, ale co s tím pak? To má větší smysl se rovnou s nimi fotit, nicméně to je lepší v civilu, než v cosplayi, ve kterém jsem byl prakticky po celou dobu. A další věc, je s tím spojený stres, nejistota a tak vůbec, takže jsem Advikem víceméně skončil a uvidím, jak to bude do budoucna.

Nicméně musím několik cosplayů zmínit. Začnu tradičně cosplayi Inori, kterých se tu našlo opravdu hodně. Byly tu jak dvě verze v černých šatech, tak i v bílých a dokonce dorazila i ta cosplayerka s klasickou verzí, se kterou jsem se fotil na AF. Sice to tehdy byl blbý crossover se SAO, ale stejně, na tu fotku jsem nejvíc pyšný. Jinak kromě Inori mě ještě zaujaly Madoky, které tuším, že tu byly dvě, ale vypadaly opravdu k světu. A dokonce jsem zahlédl i Eclair z Kiddy Grade. Takže spokojenost s cosplayi, respektive s mojí vybíravostí nebyly.

Ohledně mého cosplaye, já šel tedy za Gina z Horarubi no Mori e, měl jsem dvě verze, jednu tu klasickou a druhou festivalovou. A musím říct, že nějaký úspěch to přece jen mělo. Sice si mě pletli s Anbu z Naruta, ale jinak si mě pár lidí vyfotilo, i se mnou se fotili, takže paráda. A jak jsem správně uhádl, byly to vesměs samé holky. Taky, že Hotarubi je shoujo. A málo známé, takže jich zase tolik nebylo, ale jsem rád, pokud můj cosplay někoho potěšil. Byl to můj první cosplay s maskou a vidím v tom docela smysl, takže plánuju víc cosplayů s maskou do budoucna. Je to tak nějak celkově lepší.

 

Závěr

To by bylo už opravdu vše. Nakonec se mi zázračně podařilo dát dohromady všechny události chronologicky asi nejpřesněji, co to šlo a co mi má dost omezená paměť v tomto případě umožnila vyprodukovat. Tak nějak pozoruju, že se moje zaměření na conech mění. Zatímco dřív jsem jezdil půl napůl za programem a za lidmi, teď se to dostalo do fáze, kdy je mi program vlastně úplně ukradený a raději trávím čas s lidmi. A to je dobře, protože co se týče programu na Adviku, ten byl strašně slabý a i kdybych neměl lidi, těžko bych si vybíral.

Co se týče samotného trávení času s lidmi, to nemělo opět chybu. Sice se našlo pár chvil, že se někdo nějak naštval či tak, ale to nikdy netrvalo moc dlouho a zase nastal mír. Já jsem prostě vděčný za to, že se mi podařilo dostat se do takovéto skupinky, která mi všestranně vyhovuje a i když se může zdát, že mi někdo občas leze na nervy, beru ho pořád jako součást. Takhle mi to stačí bohatě, neměnil bych, netoužím po nějakém rozšiřování obzorů.

To se dostávám k Takumimu, kterému jsem se už omlouval, že jsem holt s ním a jeho skupinkou nemohl trávit čas, ale to je tím, že prostě nejsme stmelení. Já mám svoji skupinku, on zase svoji, každý má prostě takovou smečku a tam je jasné, že se každý bude chtít věnovat hlavně té své. Navíc, já se snažím užít úplně všech lidí ve skupince. Nezáleží mi na nějakém tlachání, na to já moc nejsem, úplně mi stačí, když se s kýmkoliv z nich nějak pobavím, třeba jen blbě zasměju, udělám si z něčeho srandu, případně tedy hodím i tu řeč, ale nemusí to být. Lepší vzpomínky mám vždy na něco výrazného a ne na to, že budu hodiny trávit tím, že budu vést těžce intelektuální a vážné diskuze. Zábavu dělají ty různé situace, do kterých se lze dostat. Takže to jen tak, abych to uvedl na pravou míru.

Ještě bych se chtěl omluvit za mé případné chování, ale jak se nenajím a nevyspím, tak to v této kombinaci nepůsobí moc dobře. Navíc, mně stačí, že se mi něco nelíbí a hned mi nálada klesá, dokud to nepřebije něco dobrého. Vím, mám strašnou povahu, ale své pocity ovládám jen těžko a hlavně se už nechci omezovat ve svých emocích a v tom, co mi vadí a co ne a jen hrát divadlo, že mi nevadí vůbec nic. Čili tedy děkuju jak všem ve své skupince za to, že jsou pořád tak super, tak samozřejmě i celkově organizaci Adviku, která hodně překvapila po jinak takovém pankáčském přístupu. Další chválu nemám, možná ještě na Torena a Ikyho za záchranu programu, jinak nic. Con jsem si užil po svém, všichni jsme si jej užili po svém a tak to má být, tak se tvoří ty nejlepší vzpomínky. Bylo těžké se loučit, i když to je jen za měsíc (zaplať pánbůh, že jenom).

Tím jsem to úplně uzavřel. Ten minulý zmršený Advik to nahradilo hned několikrát, za což jsem rád, i když to by vynahradilo i kdyby to bylo případně slabší, což nebylo. Další con, který následuje, je tedy Natsucon a to už za měsíc, takže není třeba zoufat, ale jen doufat, že se to vyvede podobně. Sice očekávám samozřejmě nabitější program, ale i kdyby nebyl, my si to všichni uděláme dobré sami, stejně, jako v případě Adviku. Tak se už těším!

Níže ještě nahodím video report, který jsme se Steelem po celou dobu conu natáčeli, ale předem musím říct, že to dopadlo poměrně dost strašně a pokud nepomůžou prostřihy, tak už nic. Jinak je to víceméně v jádru to samé, jako tento report, jen strašně zmatené, kdy selhala paměť i improvizace.

PS: Video má přes hodinu, takže pokud neplánujete obětovat večerní film, či to zkouknout na části, není to nic pro vás.

 

Komentáře

Přidat komentář >

, - odpovědět
Teda, Ryuu, parádní report :)
Akorát na konci jsem jel s váma metrem na Pankrác, ale což, to je jen taková drobnost :D
odpověděl(a)
Díky, opraveno, prostě ty chybky budou hlavně v detailech. Jsem rád, že se líbí. ;)