Cosplay Party 2013 | Ryuu.blog
Kategorie: Festy a cony

Cosplay Party 2013

Cosplay Party 2013Pokračuju v mém dalším putování po českých festech a conech zaměřených na téma anime a mangy. A to s "conem" s podtitulem: Skin, vodka a bungr. Aneb jak to vypadá, když se organizace hroutí 20 metrů pod zemí. Na tuto akci jsem se ani, popravdě, nějak moc netěšil. Jako bych už předem tušil, co mě po tento víkend čeká...

Upozornění: Tento text může být silně demotivační. Může obsahovat kritiku, narážky a náznaky vulgarismů. Nevhodné čtení zejména pro hlavní organizátory, všechny příznivce této akce a kohokoliv, kdo se na tuto akci chystá příští rok, pokud vůbec bude. Jakákoliv podobnost s jiným conem je čistě náhodná. Název bungr, jak budu odteď dávat místu konání, je spojením slov bunkr a bugr, což je doslovný popis obsahu akce.

 

Den první - pátek

I přes mojí nechuť jsem byl odhodlaný, že vyrazím a udělám si pěkný víkend, na který pak budu ještě rád určitě vzpomínat a že zase poznám pár nových lidí. Po vynuceně přetáhlém spánku, abych byl připraven na probděnou noc, jsem se po nátlaku času, kdy jsem sotva stíhal dopřipravit svůj cosplay, opět jakožto Jellal vypravil vstříc Cosplay Party. Pro mě velké štěstí, že mi prakticky hned na místo jela tramvaj od baráku, čili jsem si sednul a i když se radši celý omotal šálou a cosplay skryl pod vrstvy oblečení, abych nebyl moc výrazný, byl jsem připraven na vše. No, kéž by na vše...

Nu, nebudu dál popisovat svojí strastiplnou cestu, jelikož nerad vyčuhuju a zde mi k tomu pomáhal ornament na obličeji, nicméně se přesunu rovnou do doby, kdy už jsem přicházel na místo konání, k Parukářce. Bylo dobře, že jsem si trasu projel předem přes Google Street View a tak věděl, kudy mám jít. Na místo jsem dorazil hned a jak jsem věděl z fotek, byl to opravdu takový nevzhledný vchod někam do nitra kopce. Zde už stála také fronta lidí a po malé chvíli poslouchání, o čem si to tam povídají, se řada konečně hla. A teď se pomalu začínal rozjíždět sled bohužel nezapomenutých událostí. Z na první pohled velké fronty byla nakonec jen malá skupinka, kterou org pustil hned a následovala cesta kamsi po schodech dolů, kde nám ještě říkali, abychom šli pomalu. Dole se chvíli čekalo a pak přišla řada na odbavování. Tady musím uznat, že to bylo celkem rychlé a stačilo říct moji přezdívku, kterou jinak každej louská a našli si mě hned a dostal jsem takovou pěknou kartičku se jménem jakožto doklad, že jsem prostě na této akci registrovaný. Nicméně kontrolovali i občanky kvůli plnoletosti, což mi vysvětlili, jakože musí vědět, kdo může a kdo nemůže pít alkohol. Tady mě potěšili, očividně nevypadám vůbec staře a musel jsem tedy i já projít kontrolou a na základě toho se dostávaly takové růžové náramky, což mě a ostatním do skoro druhého dne nedošlo a nechápali jsme, na co to je a i kamarád říkal, že to je kvůli reklamě, což mi bylo divné. Ale tak to bylo nakonec takhle a přece jenom, musím to docela pochválit, protože to mělo být zabezpečeno.

Měl jsem odbaveno a tak jsem zalezl za schody, abych si nahodil plášť. Tam jsem začal tápat, kam mám vůbec jít. Od baru se šlo někam dozadu, jenže jsem si nebyl jistý, co tam je. I přesto jsem sebral odvahu a vydal se přes úzké uličky kupředu. Po přejití menšího labyrintu, kde jsem měl strach, abych náhodou nezašel na dámské záchodky místo vchodu do další chodby, jsem se konečně dostal k šatně. Tato šatna měla dohromady průměr několik málo metrů čtverečních a údajně se sem mělo vejít přes sto lidí. No, dobrá, jejich věc, řekl jsem si a po odložení si jsem se vydal za nějakými jinými cosplayery chodbou s barem až do místnosti s promítačkou.  

Jelikož už celá tato cesta byla na mojí psychiku trochu odvážná a navíc, moje skupinka měla dojet až za hodinu, nejistě jsem se sem uvelebil a zůstal tu na přednášku o Zaklínači. Sice jsem ji původně neplánoval, ale než se někde sám potloukat malými prostory a nevědět, kam zasednout, tak jsem si řekl, že si zjistím něco o tématu hry, kterou hrál kdysi zámý na střední. Přednáška byla taková krátká, ale obsahovala základní údaje o tom, co to je vlastně za téma, v jakých médiích se vyskytuje a potom následovalo promítání a to jak jinak, než hrané adaptace Zaklínače od polských tvůrců. Tady se mi docela zdál dobře ten seriál udělaný na to, že vypadal trochu starší, ale to už si vedle mě s pozdravem přisedl Shizuo (známý z recenze na Akicon jako Densha, oficiálně Takumi/Itachi a zde Shizuo kvůli cosplayi z DRRR!).

Už ani nevím, že jsme jen tak odešli, ale asi tomu tak bylo. Zaklínače jsem nechal zaklíněného a již uklidněn přítomností někoho známého se vydal se Shizuem směrem k šatnám, kde jsem se seznámil i s dalšími členkami naší party a již nic nebránilo tomu, abychom si con šli naplno užívat.  Jo, užívat, sedli jsme si akorát do první místnosti za lavice a rozhodli se čekat, protože něco zajímavého v programu mělo být až kolem půlnoci. Tady jsme mírně konsternovaní probírali, že si tu nakonec zvykneme a bude to v pohodě. Navíc si Shizuo postěžoval, že to tu nemohli najít a že hledali podle popisu stránek kulturní centrum, z něhož byl nakonec tenhle nevzhledný bungr. Po chvíli jsme se odebrali kamsi úplně dozadu přes promítací sál, protože nás nebavilo jen sedět a zajímalo nás, kam to až vlastně vede. Tam jsme s hrůzou zjistili, že tady bungr končí. Na férovku, na této akci byl jen jeden sál na promítání i přednášky a zbytek tvořil labyrint z chodeb, dva bary, šatna a tedy i tato game sekce. Zde jsme si chvíli zahráli Tekkena a já šel mezitím omrknout záchody. No, čekal mě další šok. Kromě tedy toho, že jsem se musel nějak proplést kolem Sasukeho, na nějž jsem promluvil s tím, jak je tu narváno a on jaksi nereagoval, za což ho chválím za dobrý role-playing, záchody byly děs a hrůza doslova. Nejen, že chyběla klika a to i prý na dámských, ale nebyl tu toaleťák, nic a pozdějc i nějakej vtipálek nebo babravej trousil hodil do mísy balení kapesníčků, takže několik lidí přede mnou ani radši nesplachovalo. Pomyslel jsem si, že tu hodit bobek by bylo velké dobrodružství. Kromě držení dveří za díru místo kliky by ještě člověk v případě absence kapesníčků byl pořádně v háji. A co se týče něčeho na utření rukou, ani to ne, takže jako utěrka posloužily moje kalhoty. No, po tomto zážitku jsem se vrátil do game sekce a po pár neúspěšných pokusech o hraní na PS3 (či co to bylo), jsme se se skupinkou vydali na menší obchůzku do okolí Parukářky, jestli není někde ještě otevřeno v obchodě. Kromě toho, že jsme docela vymrzli (tedy kromě supermana Shizua, který nespí, nejí a kdoví, co ještě jako normální člověk nedělá =D), jsme nepořídili a vraceli se po chvíli zpátky, i když nás stejně tlačil čas.

Po návratu z venku mě čekala menší nepříjemnost u odbavování. Myslel jsem, že ukážu jenom průkaz a že to bude v pohodě, ale tu mě jeden org zastavil a ať ukážu batoh. Já trochu zmatený chvíli nevěděl, proč a i jsem se na to zeptal, tu však přiběhl takový hodně nepříjemný hromotluk, kterého jsme nazvali skinem a že jsem přišel z venku, tak ať pěkně ukážu batoh, jestli nemám nějaký alkohol. Působil nepříjemně už jen od pohledu. Tak jsem se zmínil o tom, že těžko můžu mít nějaký alkohol, když jsem abstinent a to se na mě obořil s tím, že to přece nemůže vědět, když mě vidí poprvé. Málem jsem jim tam musel vysypat celý batoh a ještě mi otevřeli flašku coly a čichli si k tomu, jestli tam náhodou nemám rum, nebo co to má stejnou barvu. Hromotluk mi ještě řekl, že tohle ať si piju jinde a ne tam a konečně mě pustili. Ještě předtím mi ale jeden z nich potichu řekl, abych toho hromotluka neřešil. Na jednu stranu OK, na druhou jsem byl docela vytočený jednáním, naštěstí jsem si náladu zkazit nenechal.

Po tomto dusnu jsme se vydali na poslední věc z programu toho dne a to promítání Final Fantasy: Esence života. Byl to takový sci-fi film o tom, jak na postapokalyptické zemi kdysi zavládli fantomové, což byly existence později nazvané jako duchové země a zabíjející lidi tak, že z nich doslova sebraly duši a jak se hlavní hrdinka snažila na Zemi najít všech osm vln, které by ji zachránily od "nemoci" způsobené údajným kontaktem s jedním z fantomů v minulosti. Byl to zajímavý film, nečekal jsem, že má Final Fantasy takový podtext a film mě docela dost bavil a líbil se mi. Navíc ho dávali dabovaný a tomu já byl hodně nakloněn, čili bezva.

Po filmu to vypadalo na složení hlavy, protože obě holky z naší skupiny byly unavené a i já, byť po dlouhém spánku, taky cítil únavu. Šli jsme tedy do game sekce, kde se mělo spát. No, bylo jasné, jak to asi dopadlo. V game sekci se pořád hrálo a lidé, jak mohli, tak zavčasu zabrali všechna křesla, roztáhli se po nich a tak si někteří jedinci dopřávali příjemného spánku na měkkém. Co teď, řekli jsme si a šli zpátky, že se zeptáme orga. Tady jsme potkali Kakashiho, což byl jeden z orgů, který nás nasměroval na malou stojící frontu a že otevřou ještě nějakou další místnost na spaní. Tak se nám ulevilo, že nás nenechají na holičkách a po několika zápasech orgů s klíči od dveří nad schody prvního baru se konečně dveře otevřely. A tady jsme si akorát stoupli a řekli "to máme tady spát?". Orgové nás nasměrovali do kruhového místa horolezecké zdi a že se tu máme nějak naskládat a že nikam nahoru dál po schodech už nesmíme. No, dobrá tedy, tak jsme si se Shizuem sedli hned u kraje s tím, že aspoň máme jistá místa a zbytek šel trochu dál. Bohužel, jak jsme se tam smáli tomu, že budou všichni spát po směru hodinových ručiček, tak mezitím se všichni rozmístili tak hala-bala, že pro naše nohy už místa nezbyla a mohli jsme si tam akorát k tomu kraji sednout. Prostě bezva, nazdar a šáteček, všem to bylo jedno, hlavně, že leží. Kromě nás na tohle doplatily i dvě další holky, o jejichž existeních hned začnu mluvit. Ještě tedy řeknu, že se atmosféra utišila a my tam zůstali sedět s výhledem na velké smetiště plné lidských odpadů. Ne, vážně, vypadalo to jako pytle na odpadky. Toho se po chvíli chytly ty holky vedle nás, tedy spíše ta jedna ukecanější a začaly se obě smát tomu, že je to jedna velká líheň a že se z toho do rána stanou motýli a prostě takové hovadiny. Nicméně zoufalost nás dohnala k tomu, že jsme se tomu taky pak smáli. Zvlášť, když jeden z účastníků této líhně začal chrápat a dostal za přezdívku úchyla s motýlkem a kdoví čím dalším a další ze spáčů začal třeba zase ukazovat a kroutit rukou ze spaní. Nicméně, my měli se spaním útrum a tak jsme se střídavě smáli a střídavě se Shizuem bavili o anime a všem možném a takhle nějak přežívali až do rána. Navíc došlo i k trýznění jednoho ze spáčů za to, že chrápal a to stylem šimrání, takového kopání a různě jinak, i když samozřejmě nic z toho mu nevadilo a spal dál. To nás mezitím ještě navštívil hromotluk, tentokrát najednou jaksi příjemnější a i přitakával vtipům ohledně líhně. No, nenechal jsem si mazat med kolem úst jen proto, že byl náhle příjemný.

 

Den druhý (a málem poslední) - sobota

Abych řekl pravdu, po celou noc jsme mrzli. Jo, v bungru byla nechutná zima, což měly za vinu zejména otevřené dveře. Mělo se to tam zavírat o půl dvanácté a otevírat až v osm, jenže se to jaksi organizátorům vymklo a tak tam potom naháněli uprchlíky někdy uprostřed noci a nám tím pouštěli nepříjemnou klimatizaci. Navíc dole dělali rachot a dva orgové se tam i pohádali, kdy org něco říkal orgyni, ta se ohnala s tím, že ještě jednou a jednu mu vlepí a pak se jenom ozvalo plesknutí a následný náraz do zábradlí. Kdo ví, jestli to byla shoda náhod a nebo opravdu to, co se asi stalo dle zvuků, ale budeme žít s domněním, že to bylo přesně tak. Navíc zhasli až někdy snad ve 3 ráno, do té doby tam svítili jak na Silvestra.

Ráno jsme to tam opustili už někdy kolem šesté. Holky se k nám už taky přidaly a tak jsme se šli posadit dolů za lavice, protože program nám měl konečně začít až kolem deváté. Tam jsme si shrnuli vše, co jsme dozatím zažili. A narazili i na to, že tu je vylepený jen jeden program, že jsme nedostali žádný časopis a že bychom přece měli správně aspoň ten program dostat, protože sice byl vylepený nejdřív i u druhého baru, ale tam pak beze stopy zmizel. Nakonec byl na dveřích, ale kdo má kvůli programu pořád někam chodit? Proto holky napadlo jej vyfotit. I tak, prostě v programu bylo samé sci-fi, sotva něco málo o anime a manze a protože byl jeden sál na promítání i přednášky, tak to stálo za houby. Navíc, už jen to prostředí, hnusný bungr, ve kterým by se klaustrofobik po... kadil, aby se neřeklo, vyzdobený černobílými obrázky a jinak posprejovaný, s na dvě věci hajzly, zimou jak v psírně a jako třešnička zde dominoval fakt nulového signálu, takže kdyby se něco stalo, třeba nás to tu zavalilo, tak by si orgové mohli leda tak mezi sebou volat těma svýma vysílačkama, ale nahoru by se nikdo nedovolal. Prostě bullsh*ty, nehorázný mínusy shazující akci na samé dno možností. Neříkám, možná je to všechno levné řešení, ale tohle na tři dny? No, dobré, prozatím toho nechám, více si nechám na později. Časopisy jsme si pak nakonec mohli vzít sami, ale to bylo tak všechno.

Ještě před přednáškou jsem se z únavy rozhodl na chvíli skupinku opustit a jít si sednout k filmu se jménem 13 Samurajů. Popravdě, bylo mi jedno, co dávají a šel jsem si jen tak na hodinu zdřímnout, protože mi absence spánku nedělala dobře. Film vypadal klidně a tak jsem se nenápadně uvelebil a již zabíral. Po chvíli jsem se vzbudil a to už se ve filmu řezali, řvali jak přiblblí, propichovali se katanami a prostě bylo to drsné a násilné. Nelíbilo se mi to, ani ke spaní to nebylo vhodné, ale protože jsem byl dost unavený, i u toho jsem potom zase trochu zabral. Probudil jsem se chvíli poté, co jsme měli se skupinkou jít ještě na chvíli ven, na čerstvý vzduch. Film už stejně končil a já tedy běžel k lavicím, abych zjistil, že skupinka je fuč. Taky, kdo by na mě čekal, když si spím v sále, že? Můj instinkt mi ale říkal, že asi budou venku a tak jsem opustil bungr. Tam stál Shizuo, osvícen ranním sluncem, již dávno bez paruky a prý, že telefonoval a čekal na údaje o odjezdech vlaků. Po chvíli se šlo zpátky do bungru, který byl v tuto chvíli spásou, protože venku byla nehorázná zima. Nějakou dobu jsme bloudili úzkými chodbami, které byly v tu dobu ještě prázdné, ale potom se nám holky náhle ztratily z dohledu, takže jsem jen já se Shizuem šli pátrat, kde jsou. Usoudil jsem, že asi budou venku a tak jsme šli zase ven s tím, abychom zjistili, že tam nejsou, čili můj úsudek byl špatný. A jak jsme se vraceli, zastavil mě jeden z orgů u vchodu a že by rád viděl průkaz. Druhý mu říkal, že mě tu před chvílí viděl a že můžu jít, ale tak ukázal jsem mu jej a myslel, že mám po starostech. Jo, tu mě ale ten, co předtím říkal, že o mě ví, zastavil, že chce vidět batoh. Už zase?! Řekl jsem to i nahlas a málem se tomu i vyhnul, jenže údajně, když mě kontrolovali včera, že je nový den a opět jsem tedy musel vytahovat flašku s colou, ale tentokrát si nečichali a pustili mě. Fakt už mě to začínalo štvát, zvlášť, když jsem těžko za tu chvíli mohl cokoliv stihnout pořídit, bylo to s těží 5 minut.

Jdu konečně na naší první oficiální anime přednášku této akce. Tou byla přesnáška s názvem Anime vs Realita, na kterou jsem se docela těšil. Asi jsem neměl, protože nebylo na co. V sále se sešla půlka orgů a nás pár, asi 6, když počítám dva další lidi za námi. Přednáška byla tedy něco. Sice ano, poukazovala na divnosti v anime - poprsí, když postavy nosí pořád stejné oblečení a tak. Nicméně tam byl org, který do toho pořád kecal, sám měl nakoukáno, jak sám řekl, asi 5 věcí a přitom nikoho nepustil ke slovu. Sice se naše členka snažila něco říct, jenže tenhle org to prostě zase zakecal svýma teoriema. No, nadělení, které ale bylo tématem celého festu. Kromě orgů, jmenovitě třeba Kakashiho či Danteho, to byla spíš spleť, dá se říct, i ne-otaku, kteří se sem přišli jen ožrat. Abych se vrátil k přednášce, tak i sama o sobě byla nic moc. Vzalo se pár témat a tím to končilo, neměl jsem vůbec pocit nabytých vědomostí, souhlasu, prostě ničeho.

Toho měla už moje skupinka dost a jak mi Shizuo už v noci říkal, že to asi už v sobotu zabalí a pojedou domů, pokud se dohodnou, po této přednášce jsme zasedli zase k lavicím, kde Shizuo řekl svůj návrh a samozřejmě, že všichni shoulasili. I já původně plánoval, že to asi vzdám, protože tohle byla akce nekvality, jak místa konání, tak i těch přenášek a celkově programu a samotných lidí, zejména těch s označením org, i když mohli být sebemilejší. To ještě musím vytknout, že třeba u šaten se hromadně kouřilo a sama ta jedna holka, která se smála líhni, zmínila, že jak vkročila do bungru, už cítila smrad kouře. Ano, jsme odpůrci kouření, je to hnus a zvlášť v uzavřeném prostoru. A já se zejména u šaten skoro dusil, proto jsem tam ani moc nechodil.

Teď se dostávám k tomu, že se tu nesmělo jíst a pít vlastní jídlo. Místo toho tu fungovaly drahé bary, kde měli ale půlku jídeláku přeškrtaného a podávali zde jen tousty, párek a rohlík. A samozřejmě nějaké to pití zahrnující i alkohol. I tak ale lidi jedli svoje a bylo jim to ukradené, jen se kolikrát setkali s tím, že museli schovat flašku s pitím a tak. No, aspoň se to dalo nějak ošéfovat, ale byla to debilita naprostá. Navíc, když už jsem u toho jídla, mělo tu být i maid café. Samozřejmě, že tu nic takového nebylo, opět to bylo jen jedno z lákadel v textu na webu Cosplay Party potvrzující opak. A jestli to byla chyba jen ve starých informacích, tak to měli dávno změnit, stejně, jako informaci o wi-fi, když tu nefungoval ani signál, natož něco takového.

Totálně vypečení jsme se rozhodli neúčastnit AMV Soutěže, kterou jsme stejně se smíchem přešli s tím, že to učtiě bude Best of Youtube, páč tady těžko mohla být nějaká taková věc, když už nemluvíme o tombole, o které se do poslední chvíle nevědělo. A tedy vyrazili pryč s tím, že se mnozí z nás už asi nevrátí zpátky. Jak je na jiné akci zaměřené pro otaku ráj, tak my ten náš ráj shledali až v obchodním centru Flora u fastfoodů, kde jsme to celé probrali a uznali jsme, že na horší akci jsme snad být už ani nemohli. Už to vypadlo, jako bad ending celé akce. Jenže já se rozhodl bojovat a dotáhnout to až do true endingu (good rozhodně ne, nepřipadalo v úvahu) a přestat i brát tuhle akci vážně. Po příjemných chvílích strávených se svojí skupinkou jsem se rozloučil a už se vydal na vlastní pěst sám zpátky. Řekl jsem si, že to pořádně roztočím a převrátím Cosplay Party vzhůru nohama. Samozřejmě, metaforicky.

Naštěstí jsem měl ještě domluveno, že se tu setkám s jedním člověkem a jeho skupinkou, později ho budu adresovat, jako Hime-kuna a spol (původně Hime-chan, ale týpkovi říkat jako princezně? Ne, necítím se na to. =D). Už jsme se i zdravili, ale víc jsme nestihli, takže teď jsem nevěděl, jak to vlastně bude. Nicméně jsem to nechal být a došel zpět k bungru. Ještě předtím jsem si dělal srandu, že mě určitě budou zase šacovat a jak jinak, že by to mělo být? Opět mě odchytli, ale teď už jim stačilo jen nakouknout do batohu a že dobrý. Po tom, co jsem se ještě na Floře dozvěděl, že šacovali výhradně mě a že třeba z jedné velké skupiny nešacovali ani jednoho člověka, jsem se musel už jen smát, že to není možné, že ve mě snad vidí delikventa kvůli svojí kresbě pod okem, nebo co. Nicméně spokojen s tím, že se tomu budu moct pak v téhle recenzi zasmát a vysmát, jsem se vydal na obhlídku, jestli tu někoho z nové skupiny neuvidím. Předtím mě ještě čekalo další překvapení ve formě nefunkčních záchodů. Na ceduli bylo napsáno, že jsou funkční záchody za prvním stage. Jo, opravdu jasné, kde to je, nicméně jsem díky své průměrné inteligenci domyslel, že to bude asi za promítacím sálem. To tu tak chybělo. Navíc mělo být opraveno brzy. Nebylo. Na těch druhých záchodech, které nakonec byly v chodbě mezi game salonem a promítacím sálem, u jednoho se sice dalo zamykat, ale pak se tam na zemi válel chumáč vlasů v... no, nechtějte ani vědět, ale měl jsem naštěstí holiny a jsem za to rád. U druhého WC už ani zavírání nefungovalo a u třetího... no, ani jsem to radši po tom druhým pokusu nezkoušel, protože kdo ví, co by tam na mě vybaflo. Prostě hnus! Vzpomínal jsem se slzou v oku na palác Flora a jeho ač studené, tak mnohem čistší, záchody.

Prošel jsem pak všude, ale neviděl jsem ani jednu známou nohu, takže jsem to zakempil zase v promítacím sále. Dávali něco o shogunovi, nicméně vtipné bylo, že sál byl úplně prázdný. Tím pádem jsem se tu i převlékl zase do cosplaye a nemusel hledat, kam jinam zajít, když záchody nefungovaly. Pak přišel org a jelikož jsem tam byl sám, tak se mě ptal, jestli náhodou video neběží ve smyčce, aby tam dal kdyžtak něco jiného, což jsem nevěděl. Opravdu, účast na takových věcech stála za p** a lidi se ubírali spíš do game salonu a nebo domů. To byla taky jedna z věcí, že plno lidí, které jsme s minulou partou jen tak minuli, se po prvním dni už nevrátilo a já se ani nedivím. No, každopádně se sál začal trochu zaplňovat, když běžel dokument o Japonsku, který byl dobrý, ona Cestománie má dobré dokumenty z různých zemí. Ale taky je divné, že ten samý dokument dávali dva dny předtím, sám Shizuo na něj koukal. No, ale berme to jako náhodu.

Mezitím běžel i Naruto Shippuuden druhý film a i když Naruta nesleduju, mám sotva půlku úplně první sezóny, tak jsem se na to koukl a vůbec mi to neuškodilo, naopak, ukázalo mi to, že Naruto je pořád Naruto a to se jen tak nezmění. Děj filmu mě sice nenadchl, ale dalo se to a aspoň se můžu chlubit, že přece jen mám z Naruta víc věcí a tím pádem můžu i říct, že na to pohlížím pořád tak nějak stejně.

A pak konečně přišla první kvalitní přednáška a navíc od mého známého. Tím byla přednáška o dnešním anime a inspiraci. No, musím říct, že přes veškerou nervozitu přednášejícího, které bych se vůbec nedivil, to byla přednáška přesně dle mého gusta a souhlasil jsem úplně se vším. Bylo to o tom, které anime mělo co původně (třeba lomená obrazovka, nebo kde byl prvně použit harém, apod.). Navíc tam byla i pěkná kritika na SAO, které pak hrálo roli velkého příkladu nepovedenosti až do konce a já prostě dávám celé přednášce palec nahoru. Meone, pokud tohle čteš, povedlo se ti to!

Nějak jsem měl pak slabší chvíli ohledně hledání známých a menší zoufalost, tak jsem se ani nezvedal a zůstal na místě i na film Poslední samuraj, který jsem předtím viděl už asi 2x, ale tak měl jsem možnost si i trochu přispat. Protože je tohle ale úžasný film, do půlky jsem se nenechal uspat, tedy až pak v půlce jsem, kde jsem věděl co bude, zabral a pak si zhlédl akorát konečnou bitvu. Prostě tenhle film mám rád a jsem rád za to, že mi aspoň ještě i to trochu zlepšilo náladu z jinak celkové nanicovatosti.

A to už se blížila přednáška o Boys Love, na kterou jsem už jen pro samou srandu taky zůstal. Prostě, kvalitní to začalo být až teď, protože i tahle přednáška, ač moc BL neholduju, byla povedená, vtipná a sešel se tu plný sál, dokonce někteří i stáli, to se jen tak nevidí. A nebyl jsem tam jako jediný cápek, aby bylo jasno. =D 

Pak se mi konečně podařilo se odchytit s Hime-kunem a jeho partou. Byl nejvyšší čas, protože měla začít tombola a dál už takový program, na který bych tam sám ani být nechtěl, aspoň ne přes noc. Na tombolu jsem se vykašlal, nechtěl jsem dávat dvacku za to, že nic nevyhraju a nebudu kvůli blbosti riskovat nevýhru. 

Nicméně jsme si šli po chvíli všichni zabrat místa opět v kruhu, ve kterém jsem trávil minulou noc. Tentokrát už poučen jsem si místo ohraničil bundou a ještě pro jistotu pláštěm cosplaye, protože lidi jsou drzí, když jim člověk nijak nebrání. I když jsem si myslel, že to s touhle partou nebude tak růžové, nakonec jsme velkou část večera strávili u lavic a já měl tak šanci skupinku trochu víc poznat a zjistil jsem, že jsou to naprosto fajn lidi, se kterýma dokáže být neuvěřitelná sranda už jen tím, jak dokázali vymýšlet nehorázné blbosti a já se tak mohl prvně taky pořádně vyřádit alespoň střílením gumiček. Brzy jsme ale začali z nevyspalosti uvažovat, že si půjdeme lehnout a taky jsme tak udělali. Opět jsme se sešli v kruhu, kde už ale bylo těch lidí víc a já zjistil, že jsem si místo ohraničil tak blbě, že se někdo usídlil pode mnou a já tak neměl místo ani na půlku svojí výšky. No, byl to boj, ale nakonec jsem se zakousl a i když jsem slevil z toho, že budu ležet tam, kde jsem si prvně ustlal, stejně jsem posunul jeden spacák a lehl si napříč. Tak jsem konečně mohl ležet. Bohužel, spacák jsem si nebral, protože jsem spánek původně vůbec neplánoval, naštěstí mě zachránilo to, že jsem se mohl alespoň přikrýt pláštěm, jinak bych zmrznul. Lidi ze skupiny zabrali skoro hned a já už se taky připravoval usínat. Ale tu jsem měl takový ten hnusný okamžik, kdy si lehnete a najednou si uvědomíte "je, já vlastně potřebuju na záchod!". To by nebylo nic, kdyby se sem mezitím nenatlačili další lidi a my tak neleželi všichni natlačení na sobě natolik, že jsme se sotva hli. Navíc nám zhasli a tak byla jen tma, močák a já. Protože ale plné močovody na spaní nesnesu, rozhodl jsem se pro ninja akci. Všichni už zabrali dokonale a tak jsem si vzal jen mobil, abych si posvítil a využil malých skulin mezi spacáky, abych se dostal ven. Povedlo se a já rychle běžel, abych to měl za sebou a mohl zase ležet.

Jak jsem ale procházel promítacím sálem, viděl jsem, co mysleli tou párty. Přesně, jak jsme s předešlou skupinkou hádali, udělali pro to volno jen v promítacím sále. Dokonce jsme si dělali srandu z Kakashiho, že tam bude hýbat jedním reflektorem. Kakashi opravdu něčím hýbal. Reflektor to nebyl, ale předváděl show se světelným mečem. No, radši jsem jenom prošel a po vykonání potřeby se vrátil zpět do noclehárny. Problém byl, že se mezitím můj plac smrskl natolik, že jsem sice mohl ležet, ale jen s pokrčenýma nohama. Takže jsem skončil tak, že jsem jako jediný neměl pohodlí. Tak jsem se na to vykašlal a prokroutil se tak, abych aspoň ležel na boku a to mi konečně umožnilo usnout, i když to byla hrozná noc. Pořád jsem se probouzel, pak vím, že jsem se několikrát chtěl natáhnout do batohu pro šálu, ale neměl jsem na to sílu a když se mi to konečně povedlo, zastrkával jsem ji pod sebe tak nešťastně, že mě ta zem tlačila ještě víc. Ale tak, to už mi bylo pak jedno.

 

Den třetí a den poslední - neděle

Měl jsem ale od začátku jasno, že ve 3 ráno vstávám a jdu na Harryho Pottera 7. díl 2. část, kterého jsem chtěl slavnostně vidět tu a završit tak akci stylově něčím, co jsem ještě neviděl. Moje schopnost vstát přesně tehdy, kdy potřebuju, mi umožnila po několika kontrolách asi o druhé, o půl třetí a pak i o třetí vstát v půl čtvrté a ještě jsem rychle vyskočil, zabalil si věci a spěchal s tím, že už mi deset minut uteklo. Jo, doběhl jsem do promítacího sálu a všude byla tma. A mě bylo jasné, že se něco stalo. Prošel jsem druhým barem narvaným lidmi a šel zpět k noclehárně, nicméně mi nedalo se cestou jednoho orga zeptat, proč se nepromítá. Odpověď mě nepřekvapila. Údajně se orgové ožrali tak, že se to prostě všechno vymklo z rukou. Jen jsem se zasmál a věděl, že tohle je poslední kapka. Ještě jsem pak šel na záchod a ve stále temném promítacím sále bylo za plátnem slyšet mocné chrápání. Ironie jako svině. Kašlal jsem na to a  mírně zklamán si šel lehnout a radši se trochu vyspat. Ještě, než jsem usnul, ale přišel někdo na kontrolu a zezdola jsem slyšel všechno. Čili jsem pochopil, co se tam předtím, zatímco jsem spal, událo. Údajně někdo propašoval na Cosplay Party alkohol a proto to všechno dopadlo tak, jak to dopadlo, možná se stalo víc, ale to já už nevím. Co jsem ale ještě zaslechl, mohlo to být pěkně drahé, kdyby se to profláklo. Nicméně, milí orgové, kteří to tam šacujete, příště šacujte a hlídejte pořádně i ostatní lidi a ne jenom mě s tím, že vám tam budu jenom já po celou akci vysypávat celý batoh proto, že se vám nejspíš zdám příliš podezřelý.

Nevím, jak to bylo pak, ale po probuzení a průchodu promítacím sálem tam očividně běžel Iron Man 2. Nejspíš nakonec promítali, ale o hodně později. Nedá se nic dělat, poslední naději na využití conu pro něco dobrého jsem ztratil už to ráno. Sotva jsme se později se skupinou stačili probrat, tak to tam končilo a my tam působili jako poslední mohykáni, jelikož kromě nás tam pak byli jen orgové. Tak jsme to taky zabalili a zbytek dne strávili opět na Floře, která byla za celou dobu akce tím nejpříjemnějším místem.

Dostávám se pomalu k závěru. Oproti tomu byl, ať už sebeblbější Advik 2012 po všech stránkách, pětihvězdičkovými lázněmi se super programem a vedením. Ale tohle, to bylo prostě něco. Myslím, že jsem dostatečně vše shrnul a dokázal si najít i to dobré, což bohužel nestačilo k tomu, abych si akci vůbec trochu užil. Jediné, na co budu vzpomínat, bylo setkání s fajn lidma. Na zbytek budu ale vzpomínat s tím, že ano, zkusil jsem, viděl jsem, zažil jsem. Ale už ne, děkuji! Co jsem ale zaslechl, byla tato akce minulé roky jen na jeden den s tím, že se tam lidi přijeli na den ožrat a druhý den zase odjeli. A že se to tak asi vrátí zpět. Fajn, to asi tak bude lepší, než to samé protahovat na tři dny a udělat z toho něco takového. Na této akci jsem byl nejspíš naposledy, pokud se to příště vrátí do starého stylu a náhodou navíc nepojede někdo z mých už tak znechucených známých, kolektivně trpět je totiž větší sranda.

Je mi líto, že to tak dopadlo, ale z mého pohledu to nebylo povedené a štve mě, že jsem to musel všechno psát tak negativně, ale co nepovedené bylo, ne vždy zůstává pod pokličkou, toť pravidlo mé. Vím, že nemám ponětí o tom, co je to shánět prostory, co je to organizace a vůbec, co je to vést takovouhle nějakou akci. Na kritiku ovšem právo mám, protože jsem to všechno zažil na vlastní kůži a vím taky, že to fungovat může i za takovýchto podmínek. Pokud s tím někdo nesouhlasí, nechť si vzpomene na incident s alkoholem.

 

Závěr

Doufám, že se vám recenze (ne)líbila a že jsem to tu shrnul dostatečně podrobně. Již za měsíc je tu dlouho očekávaný Animefest, poté Advik v nových prostorách s novou organizací a skoro hned poté i experimentální Natsucon, u kterého jsem si ale jist, že dopadne dobře. Můžete se samozřejmě těšit na moje další podrobné recenze, i když pokud vše půjde ladně, tak to nebude tak dlouhé, jako jsem se musel rozepsat tady, u Cosplay Party.

Komentáře

Přidat komentář >

, Dobrá recenze odpovědět
1 Pěkná a povedená recenze, velice se mi zde líbí přistup autora k akci. Kde zmiňuje opravdu události tak jak bohužel byli a nejen v černobílém provedení. Děkuji že jsi si udělal čas a napsal to tak jak je to napsáno. Ovšem rád bych zde zcela veřejně řekl pár faktu:

Maidcafe – Majitel klubu nedodržel a neměl asi ani v plánu dodržet podmínky smlouvy. O tom, že nebudeme mít takové (Maid) jaké bylo plánováno a místo toho tam bude druhy bar s alkoholem jsem se od spolumajitele dozvěděl cca 30 min před začátkem akce. V tu dobu jsme již neměli žádnou jinou možnost než k zřízení provizorního občerstvení a překousnutí toho jakým nečestným způsobem se zachoval majitel a spolumajitel. Stejně tak nám zakázali připravovat většinu potravin pro účastníky s odůvodněním, že se tam údajně naše kuchyňské spotřebiče nevejdou … Myslím si o tom své, ale o tom snad někdy jindy.

Ačkoliv jsem majitelům zdůrazňoval již od počátku, že se nejedná o „party“ v pravém slova smyslu majitel zřejmě ucítil další šanci jak z akce vymáčknout peníze. Stalo se jak jsem řekl, lidé mu tam nechodili pít a tak začal dělat dusno. Začalo to například kontrolou zavazadel zda si náhodou někdo nenosí svoje pití. Chtěli jsme to účastníkům, kteří za nic nemohli ulehčit tím, že to uděláme za místní „přející personál“. V dalším pokračování se to vystupňovalo například pouštěním místních štangastů, kteří dělali bordel. Proto se musím zastat organizátorů kteří dělali jen svoji práci (kontrola zavazadel). Pokud to někomu přišlo jako nějaká zaujatost vůči jeho osobně, protože ho kontrolovali pokaždé když přišel z venku tak se omlouvám, ale měli to v popisu práce. Bohužel né všichni kteří měli na starosti bezpečnost a kontrolu opravdu nezneužívali svoji pravomoc k svým účelům. Mohu Vám slíbit do budoucna, že takový lide na CP2014 již nenajdete.


Prostory: přiznávám, že na akci tohoto druhu byli špatně vybrány. V danou dobu se to však jevilo jako finančně přijatelné zvlášť po slibech majitele, který sliboval rekonstrukci ještě před akci a nabízel mnoho možnosti, které pak vůbec nedodržel. Pár drobných faktu. Nevím kam jsi přesně chodil na záchod, ale záchody pro muže byli zamykatelné a toaletní papír zde byl. Musíš brat v úvahu také fakt, že dámské záchody ucpané v sobotu „kapesníčky“ později jak se ukázalo tampony udělali sami účastnici bez ohledu na ostatní. Co se tyče utírání rukou u umyvadla byl toaletní papír (pruběžně doplňován i na wc)
Jinak v Game sekci byl 2x XBOX360 s Kinectem, 1xps3 a 1ps2 (možná sjem nějakou konzuly vynechal)

Bohužel jsem v sobotu nemohl byt vždycky všude abych zaručil bezproblémový pruběh akce a proto jsem se spoléhal na podřízené vedoucí.

Proto bych se zde rád oficialně za svoji osobu jakožto hl. orga akce a omluvil všem účastníkům za nedostatky Cosplay Party 2013 za které nese přímo i nepřímo odpovědnost moje osoba. A mohu vám do budoucna pouze slíbit, že jsme již podnikli kroky, aby se to nikdy neopakovalo.

Závěrem bych vás rád pozval na CP 2014, která si klade za důraz vyladit všechny nedostatky z minulého ročníku a to jak už personální tak i programové. 9

S pozdravem
Za CP Team
Václav Dvořák (Kakashi)
www.cosplayparty.cz
odpověděl(a)
Díky za pozitivní reakci, i když jsem ti touto recenzí víceméně CP zhatil. Oceňuju snahu o zlepšení a už jen třeba to, že jsou na příští rok přichystané nové prostory. Sám za sebe můžu říct, že to nakonec zkusím znovu, nicméně jakmile se to nevyvede ani tentokrát, akorát si zaděláte na další negativní recenzi/recenze => odrazování potenciálních návštěvníků. Ale budu se snažit věřit, že to bude příště o něčem jiném. 1
, E.S. odpovědět
Ti lidé, co tam jeli, si za to beztak svým dílem mohou sami. CP bylo dlouhodobě opodstatněně hejtováno a lidé tak průběh akce mohli částečně předvídat už jen z chování a reakcí Kakashiho..
odpověděl(a)
Samozřejmě, nebylo to všechno tou organizací, ale z větší části za to mohla, však jsem to všechno shrnul a zlepšovat by byla potřeba hlavně po této stránce. Návštěvníci všech druhů jezdí i na jiné cony a funguje to. Jinak nevím, asi jsme Kakashiho pravou tvář neviděli, nicméně mi přišel jako jeden z mála kloudných orgů.