Kategorie: Filmy

Kiseijuu (live-action)

Kiseijuu (live-action)Není to tak dávno, co bylo odvysíláno stejnojmenné anime (jinak také Parasyte) založené na velice staré, leč úspěšné manze. A na motivy obou vznikl nedávno i hraný film, respektive dílo v japonsku pod pojmem dorama, kdy jeho první část vyšla konečně jako Blu-Ray a tudíž bylo možné ji zhlédnout i s anglickými titulky.

Stejně, jako oba předchůdci, film pojednává o světě současnosti, kde se náhle začaly objevovat existence pocházející z vesmíru, které mají jediný úkol a to dostat se do mozku náhodného člověka a využít jeho tělo k tomu, aby mohly nadále existovat. Tedy, jen s tím, že bude potřeba, aby se živily lidským masem a tím se udržovaly při životě. A jeden z těchto parazitů se dostane i k hlavnímu hrdinovi, Shinichimu, který má to štěstí, že se mu parazit nemůže dostat do ucha a usídlí se mu tak v jeho pravé ruce, kdy bude toto jediné místo, ve kterém se bude moct zjevit v alespoň částečné formě.

  

Film tedy podobně, jako obě předlohy, sleduje postupné sžívání se Shinichiho a jeho parazita, tedy Migiho (pojmenovaného dle jeho pravé ruky) a jejich společné strasti se stále přibývajícími ostatními parazity, kteří jsou pro ně nebezpeční. Z postav zde poznáváme tedy většinu hlavních známých, tudíž zde až antisociálního Shinichiho, jeho „kamarádku“ Murano bez jakékoliv špetky roztomilosti (nicméně i bez původní otravnosti) a samozřejmě i úhlavní nepřítele ve formě parazitů v lidském těle, jejichž hlavou je Reiko, která se na rozdíl od ostatních snaží lidem porozumět. Mnoho dalších postav zde chybí a některé jsou nahrazeny jinými, ale jde o nepodstatný detail, který vůbec nevadí, protože všechny hlavnější (kromě tedy jedné) jsou uvedeny. Postavy jinak vizuálně nic moc, snaha o podobnost byla maximálně tak z části v odívání, ale jinak si jde film svou vlastní cestou a to včetně i povah, což je vlastně takové plus v některých případech. Herecké výkony výborné, to se musí uznat. Alespoň na japonské poměry určitě.

  

To samé, jako o vlastní cestě postav, se dá říct i o příběhu, který přejímá jen některé prvky, ačkoliv dějovým postupem je velice podobný anime/manga předchůdci. Jinak se ale jedná o film, který si téma upravil dle sebe a nemůžu říct, že by udělal špatně – naopak. Nacpat totiž celé dějství do zhruba 4 hodin (každý film má okolo 2 hodin) je umění a ještě větší je vybrat z toho to nejlepší a zakomponovat to tak, aby to sedělo a nepůsobilo vynuceně. A to se vydařilo víc než dobře. Dokonce původní nepříliš záživné části zde vytvořily parádní a napínavý celek. Atmosférou je to celé výborné, s čímž se váže i hudba, která dokáže navodit spoustu emocí a do určitých situací tudíž sedne perfektně. Bohužel, převršel emocí nachytal i Migi, který zde působí až příliš expresivně a to se dá říct i o ostatních parazitech, kteří by měli být spíše apatičtí, než aby v jejich hlasech a výrazech byly vidět byť sebemenší náznaky emocí. Ale to je tak jediná výtka, která se dá naopak i zpracovat do jistých sympatií. Zpracování na velice dobré úrovni, kdy jde o kombinaci CGI (v případě Migiho) a propracovaných, realisticky působících modelů.

Od filmu jsem upřímně neočekával absolutně nic. Trailer mě nenadchl a ovlivnilo mě z části i nadávání ze všech stran, jako je to u většiny live-action adaptací již něčeho existujícího. Film jako takový mě ale nakonec velice příjemně překvapil a ačkoliv jsem měl většinu věcí předem vyspoilerovanou díky anime, i přesto dokázal vzbudit mnoho emocí a nějakého toho menšího napětí. První i druhá část by se dala hodnotit podobně, druhá možná o chlup lépe, protože šlo přeci jen o takové to správné vyvrcholení se vším všudy. Nicméně i tak se jedná o něco z japonské kinematografie, co rozhodně stojí za zhlédnutí, nehledě na to, z čeho to již vychází.

  

Komentáře

Přidat komentář >

Nebyly přidány žádné komentáře.

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde