Paralelní světy | Ryuu.blog
Kategorie: Filmy

Paralelní světy

Paralelní světyRecenze na filmy prakticky vůbec nedělám, kromě tedy dorama filmů, ovšem tady si dovolím jednu sepsat. Film, který jsem dneska zhlédl a ani zdaleka jsem netušil, že to předčí všechna moje očekávání, i když jsem už od začátku věděl, že tohle prostě musím vidět. Aneb když je proti našemu světu ještě takzvaný paralelní svět.

Už z traileru, který jsem náhodou zahlédl v televizi, jsem měl jasno - tenhle film musím vidět! Sice po kouknutí se na (ne)chvalně známou databázi filmů ČSFD jsem zjistil, že to zase tak dobré hodnocení nemá, i když je to v tuto dobu pouhé 4% od červené (což pak znamená vyšší hodnocení a značí "dobrý film"), nicméně to vzhledem k povaze lidí této komunity svědčilo, že to rozhodně špatné nebude, naopak, že by to mohlo být tak dobré, že to prostě lidi nedokážou plně ocenit a vypíchnou kde co. Nicméně jsem se stejně musel přesvědčit na vlastní oči. Zachránil jsem dva členy rodiny od možné zhouby jménem Babovřesky, na které se mělo jít původně a rozhodlo se, že se půjde místo toho na Paralelní světy. Co mě trochu překvapilo, né-li až nemile ze začátku, že pro film dali pouze takový malý sál, který byl ovšem včera totálně vyprodaný. Sešlo se nás tam pár, ale aspoň byl zajištěn klid, jelikož film je přístupný pro všechny a tak samozřejmě hrozilo, že se tam nakvačí party uřvaných děcek, ať už těch pubertálních, či těch menších a tím otravnějších. Naštěstí se nestalo ani jedno. Ale teď už po dlouhé předmluvě konečně k samotnému filmu.

Jak už název napovídá, jedná se tu o dva světy. Ze začátku se vše vysvětlí takovým mírně artistickým stylem, či jak bych to řekl, ale tím to i uvede člověka do obrazu. Takže tu máme dva světy, které leží naprosti sobě. Jeden je prosperující a rozvíjející se, zatímco ten druhý je na pokraji totálního zničení po neštěstí zvaném velký výbuch. I tak tyto dva světy spolupracují a tuto spolupráci vede velká korporace nazvaná Transworld. Ale je to tu uzpůsobené tak, že lidi z "dolního světa", kterým je nazýván ten zdevastovaný, jsou jaksi gravitačně připoutaní jen k tomu svému světu a ti zhora zase k tomu svému. Čili zde neplatí, že lidi můžou mezi světy volně přecházet. Je to vlastně nemožné. Ale tu se už dostanu k jádru příběhu a hlavnímu hrdinovi Adamovi, který vyrůstal ve sirotčinci, jelikož ho o rodiče připravil právě Transworld a jím způsobená velká rána. Na tomto světě mu zbývá poslední člen rodiny a to jeho teta, kterou často navštěvuje. Ta mu prozrazuje tajemství ohledně takového růžového prášku, jenž vytváří včely, které dokáží opilovat rostliny z obou světů a tím pádem tento prášek umožňuje zdánlivě nemožné - pohybovat se mezi dvěma světy. Adam tento prášek chodí sbírat do lesů, většinou pro něj leze do velkých výšin a zde se jednou setkává s dívkou z paralelního světa, Eden. Toto setkání mu mění život, s Eden se často setkává a i když jsou oba z rozdílných světů, nehodlají se po delší době jeden druhého vzdát. Zde je také pěkně vidět, že lidi se samozřejmě můžou dostat z jednoho světa do druhého, ovšem pokud je sem někdo nějakým způsobem přitáhne a i tak je gravitace jejich světa bude táhnout zpět. Tato idylka ale brzy končí. Jelikož je nepřípustné, aby se lidi z jednoho světa jakkoliv dostávali do řeči s těmi druhými (kromě lidí z Transworldu, i když i zde jsou prostě "ti zezdola" mírně znevýhodnění a mají omezení), brzy se na interakce Adama a Eden přijde. Adam je odvlečen a Eden je raněna. Přitom teta Adama je taky odvlečena a tak Adam přichází o všechno.

    

To by byl takový delší úvod filmu. Abych jej neodvyprávěl celý, následovný děj spíš tak shrnu. Děj se poté posouvá o 10 let, kdy se Adam stále pokouší vynalézt lektvar, který by umožňoval, aby se lidé z jednoho světa mohli dostat do toho druhého a docela se mu to daří, i když je to stále nedokonalé. Poté však Eden spatří v televizi, jakožto členku Transworld a rozhodne se jednat. Svůj patent Transworldu předloží a stane se jejich zaměstnancem a pracuje zde na svém vynálezu. Seznamuje se s Bobem, pracovníkem IT oddělení z druhého světa a jediným kloudným človekem ve společnosti, který mu pomůže v setkání se s Eden. A teď možná trochu zaspoileruju, i když nevím, jak moc. Nicméně co teď ohraničím bude pro vaše dobro, pokud si chcete něco nechat jako překvapení, čili >> je tu prostě věc, že Eden po incidentu ztratila paměť a nepamatuje si nic z událostí předtím <<. Příběh se zkomplikuje díky tomuto faktu a Adam to nebude mít jednoduché. Poté však přichází na to, jak se dostat do druhého světa i jiným způsobem, i když to znamená, že si bude muset dát pozor, jelikož objekty z druhého světa při kontaktu s těmi z prvního brzy shoří. A zde se to pořádně rozjíždí...

Zbytek už neřeknu, i když bych rád, ale popisoval bych tu pak celý film a to by nebyla ani recenze. Nicméně já jsem unesený. Čekal jsem trochu jiný námět a jsem sakra rád, že to dopadlo takhle, protože ten nápad byl naprosto geniální. Sice to má pomalejší rozjezd a člověk ze začátku neví, co čekat, ale ten zbytek stojí za to. Prolíná se zde nemožné s možným a v pozadí romantický příběh sahající do dávné minulosti, který tu opět ožívá a vrací se ještě silnejší. Akce je tu víc než dost a vtipných okamžiků překvapivě taky hodně. I když film spíš zastává vážné téma, situace, kdy se setkávají oba světy a každý je přitom naproti tomu druhému, takže ti druzí chodí vlastně po stropě a naopak, jsou k nezaplacení. Oproti tomu okamžiky, kdy jsem si říkal, že takhle to přece nemůže skončit, to není možné, že to musí vyjít, že přece ten a ten nemůže zemřít, doplňovaly ten celkový zásah, jaký na mě tento film měl. Jenom pořád nevím, jak si mám vzít ten fakt, že jsou lidi připoutáni pouze k svým světům. Přece jenom, jestli má každý svět svoji gravitaci, jak je možné, že jedna z jednoho světa nijak neovlivňuje ty z druhého světa? I když, zbytečně to řeším, protože je to přece jenom sci-fi, čili vědecko-fantastický žánr a skoro nic tu není v současném světě možné, aby bylo reálné, čili bych první výpich odškrtl a již se k tomu nevracel. Druhou věcí je ale zpracování. Sice jo, jde to s dobou, zpracování je skvělé, ale přece jenom je v některých okamžicích ta digitálnost taková vyčnívající. Když je tu třeba záběr na ulici, je jasně vidět, že v pozadí je její zbytek vedoucí např. k Transworldu takový placatý a nepůsobí, jakoby šel do prostoru. Ale to jen, jakožto ten, který sleduje pomalu každý pixel, vypichuju maličkosti. Popravdě to vůbec rušivé nebylo a digitálnost byla jinak na hranici dokonalosti. Tak, jsme přece jenom v roce 2013, takhle by mělo vypadat všechno, pokud ne tedy ještě líp. Ale co musím opět chválit je závěr filmu. Jak jindy skučím nad konci filmů, které v mnoha případech končí docela neadekvátně, tady to bylo dokonalé. Ano, dokonalé, jeden z nejlepších konců filmů, jaký jsem mohl vidět. Až mě to málem dostalo, ještě teď bych byl schopný slzet.

    

Herecké obsazení bylo parádní. Hlavní hrdina, Adam, byl sympatický a na hlavní postavu se hodil skvěle, i když jsem ho zatím snad v žádném filmu neviděl, nejsem si jistý. Eden, jejíž herečku jsme mohli vidět už v původní trilogii Spiderman, kde si zahrála Mary Jane, zde působila naprosto půvabně a prostě jsem spokojený s výběrem hlavní hrdinky. A samozřejmě i další hlavní postava, již zmíněný Bob, kterého si zahrál zase herec známý třeba z Harryho Pottera (ten, co se změnil z Prašivky, nevzpomenu si na jméno) či nového Sweeneyho Todda, kde v obou případech působil odporně, ale tady naopak taky jako velký sympaťák. Tak mi řekněte, kde mám hledat chyby, když i herecké obsazení se povedlo?

No, nebudu chodit kolem horké kaše a udělám finální verdikt, který bude znít, že to byl v tomto roce (zatím) ten nejlepší film a dovolím si tvrdit, že je to i jeden z nejlepších filmů vůbec, které jsem měl možnost vidět. Dokonce z mého pohledu šlape na paty i Avatarovi, jenž mám jako úplný TOP film. Ale to má za vinu to, že já se o teorii paralelních světů a těchto zdánlivě nemožných věcí zajímám a když mi nějaký film naservíruje něco takového, navíc ve vlasntím podání s geniálním zpracováním a úžasným příběhem, nezbývá mi, než sedět celých těch 107 minut, které film měl, jako přikovaný k sedačce a nenechat se rušit ani v případě, že se mě vedle sestra ptá, jak že to je s těmi předměty, za jak dlouho, že v druhém světě shoří, přičemž jsem musel svoji teorii vyklopit v několika vteřinách, aby mi z filmu nic neuteklo. Jsem naprosto nadšený, fascinovaný a totálně odrovnaný. To se už dlouho žádnému filmu nepovedlo, aby mě takhle dostal. Dávám plných 5/5 hvězd. A vůbec mi nevadilo, že jsem to viděl s anglickými titulky, protože jindy upřednosňuju dabing (což mě nejdřív zarazilo, že to není dabované). A ani jsem si po celou dobu z toho nadšení neuvědomoval, že je to "pouze" hrané, což si většinou u fimů uvědomím a nějak mi to hned zkazí požitek.

Pokud máte rádi sci-fi a do toho vmixované jemný, nenásilný příběh střihlý romancí, je toto skvělou volbou, jak strávit skoro dvě hodiny v kině. Hlavně nedávejte na hodnocení ostatních, zejména na lidi z ČSFD, jelikož tam je to jedna velká parta hnidopichů (bohužel, z většiny ano), kteří si najdou i na dokonalém to nedokonalé, což je sice dobré, ale na druhou stranu by si mohli odpustit rádoby intelektuální a arogantní zcestné komentáře jen proto, že zrovna jim se to nelíbilo. Shodili mi už úžasné Lovce dinosaurů, či Replikanta, které komunita hodnotí jako jedny z nejhorších filmů a přitom mě se ani zdaleka nezdají špatné, naopak. Ale je to věc názoru. Já u Paralelních světů zastávám takový, že to prostě byl úžasný zážitek, který si rád kdykoliv zopakuju a doporučuji jej dál.

Komentáře

Přidat komentář >

, Physics odpovědět
//Přece jenom, jestli má každý svět svoji gravitaci, jak je možné, že jedna z jednoho světa nijak neovlivňuje ty z druhého světa?//
Pokud synchronizuješ vlnové délky jednotlivých vlnění gravitace je možné, aby se vzájemně neovlivňovaly a zůstaly působit pouze v ohraničené části.

Kdyby tohle nefungovalo, už jsme 150 000 000x pohlceni černými dírami, které by svojí 0.84c rychlostí pohlcovali galaxie jako Lina jídlo.
odpověděl(a)
Ovšem stejně, tady se ani o dvou zeměkoulích, či něčem takovým, nedá mluvit. Přece jenom, světy proti sobě leží spíš jako placky a kdo ví, jak je to na druhý straně, pokud nějakou vůbec mají. Čili bych tu gravitaci ani řešit nemusel. Ale tohle jsem každopádně nevěděl.